"Přišel jsem zrovna z nákupu, z oken bytu šlehaly obrovské plameny, pobíhali tam lidé a všichni hledali vchod do domu. Jenže plameny šlehaly do Kopeckého sadů, ale vchod je z Goethovy, vedle pekařství Malinová.
Rychle jsem lidem, kteří chtěli pomoct, odemkl, běžel jsem po schodech, křičel jsem že hoří a mlátil do dveří. Všichni posbírali co mohli a běželi ven. Byla neuvěřitelná panika, kdybych to nezažil, nevěřil bych tomu.
Vběhl jsem do svého bytu a začal chytat to nejcennější co mám, své kočky. Napadl mě i počítač, ale pak jsem si uvědomil, že je to blbost.
Dveřmi dovnitř začal proudit černý, mastný dým. Došlo mi, že musím rychle ven, jinak se tu udusíme. Na schodech, které, když jsem běžel nahoru, byly čisté, nyní byla černá zeď kouře, kterou nebylo vidět ani na krok. Šel jsem dolů po paměti, držel kočky a snažil se svítit si mobilem. Když jsem vyšel před dům, zrovna začali přijíždět policisté, hasiči a první sanitka."
Původní článek: