Na dnešek jsem měl v plánu poprvé napsat článek o plzeňských záchranářích a nutno podotknout, že jsem vyrážel naprosto nepřipravený. Spoléhal jsem tak trochu na svého nového známého, Bc. Vaška Ondru, který je nejen manažer vnějších vztahů a tiskový mluvčí, ale je hlavně také sám skutečný záchranář. Bohužel se ale Vašek schůzky nakonec účastnit nemohl, protože musel neodkladně odjet za vodními záchranáři na Hracholusky a tak to tedy zůstalo na mně.
Po vstupu do nové, moderní budovy Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje, mě zastavil jeden z řidičů – záchranářů a přísně se zeptal, koho zde hledám. Mé vysvětlení, že jsem novinář, ho evidentně moc neuspokojilo, což plně chápu - jakou pověst si „kolegové“ novináři svými bulvárními praktikami vybudovali, takovou jí bohužel dnes mají i zde. Teprve vysvětlení obsahu KRIMI-PLZEŇ a našich cílů, našlo u muže v červené kombinéze pochopení a záchranář mi umožnil nafotit jejich vozový park.
Sanitky a osobní vozy lékařů zde stojí vyrovnané v řadě, každá má svá vlastní výjezdová vrata, semafor a pokyny osádkám vydává vnitřní rozhlas, vše je tedy projektováno k rychlému a bezpečnému výjezdu vozů. Kolem žlutých strojů pobíhal mechanik z místní dílny a zajišťoval technickou bezchybnost sanitek. Vzadu jsem měl možnost vidět sklad lékařského vybavení a dalších pomůcek. Mohu prohlásit, že vše na mě působilo perfektním dojmem.
Právě se vracela další sanitka, posádka vystoupila a mile mě přivítala. Aniž bych to věděl, poznali mě podle mého auta z případu starého více než rok, kdy jsem se aktivně podílel na pomoci zkolabovanému muži. Zřejmě právě tohle prolomilo ledy a posádky vozů se rozpovídaly. Dokonce mě vzali i nahoru do budovy, kde mají k dispozici kuchyňku, odpočinkové místnosti a zasedačku. Vše je zde světlé a moderní.
Co mě ale překvapilo, byla obrovská skromnost všech, které jsem zde potkal. Ze všech sice sálala láska k této práci a zapálení pro věc, nikdo však nemluvil o sobě a nechtěl se nechat fotit, vždy všichni jen mluvili v množném čísle o záchrance jako takové. Další čeho jsem si všiml, bylo, že nebyl cítit rozdíl mezi lékaři a záchranáři, chovali se k sobě s respektem, přátelsky, všichni mluvili obdobně a uváděli stejná fakta, snad jediný rozdíl byla malá nášivka a nápis na uniformě, který lékaře odlišoval.
Tato naše první návštěva na záchrance ale skončila dříve než měla, amplion zahlásil nehodu a o vteřinu později zkolabovaného člověka na Lochotíně. Přátelský pokec se změnil na rychlé „nalodění“ posádek do vozů, vrata tří boxů se otevřela, majáky zavyly a hned tři vozy najednou vyrazily do plzeňských ulic, zachraňovat životy.
Já z plzeňské záchranky odjíždím minimálně s pěti tématy, kterým bych se rád v budoucích článcích věnoval a těším se na další spolupráci s lidmi v červených stejnokrojích.
Zdravotnická záchranná služba
Zdravotnická záchranná služba (ZZS) zajišťuje pomoc lidem na místě jejich úrazu nebo náhlého onemocnění, v průběhu jejich transportu k dalšímu odbornému ošetření nebo předání do zdravotnického zařízení. Toto se souhrnně nazývá - přednemocniční neodkladná péče. Tísňová linka ZZS je 155 a je bezplatná.
V Plzni ZZS sídlí v nádherné, nové budově, v bývalých kasárnách v Plzni na Borech. V přízemí jsou moderní garáže pro záchranářské vozy, je zde dílna, mycí box a sklady zdravotnického materiálu. V dalších patrech je ředitelství, kanceláře, denní místnosti pro výjezdové skupiny, zasedací místnost a sociální zázemí. Třetí podlaží je vyhrazeno pro dispečerské pracoviště a informační technologie. Kromě této základny je v Plzni ještě další výjezdové místo na severním předměstí v Lidické ulici a na okraji Plzně v Koterově.
Zdravotnické operační středisko
Zdravotnickou záchrannou službu v celém Plzeňském kraji centrálně koordinuje zdravotnické operační středisko se sídlem v Plzni. Řídí práci všech výjezdových skupin v celém kraji.
Krajské operační středisko vyhodnocuje denně přibližně 1200 volání. V rámci IZS (integrovaného záchranného systému) se spolupodílí na likvidaci následků mimořádných událostí na území Plzeňského kraje. Technické vybavení je na solidní úrovni a je jedním z nejmodernějších z celé ČR. Operátoři, kteří obsluhují tísňovou linku a vysílají výjezdové skupiny, jsou všichni se středním zdravotnickým vzděláním a doplňují si kvalifikaci tak, aby dosáhli nejvyšší možné vzdělání v intenzivní péči. Jedná se tedy o vyškolené odborníky a jejich hlavním úkolem je účinně poradit volajícímu tak, aby se optimálně překlenula doba než na místo události dojede výjezdová skupina. Zároveň operátoři rozhodují, kterou výjezdovou skupinu s jakým vybavením na místo události vyšlou.
Jedná se o nárazovou, náročnou a vysoce stresující činnost. Zdravotnické operační středisko v Plzni přijímá a vyhodnocuje tísňové volání na telefonní lince 155 z pevné sítě a z mobilních sítí z oblastí Plzeň-město, Rokycansko, Plzeň-sever, Plzeň-jih, Tachovsko, Domažlicko a Klatovsko.
