Foto

Kakao pro Honzu

Bezdomovci v Plzni, tak trochu jiný pohled

úterý 14. září 20:05 , aktualizace 20:13

Bezdomovci Městská policie

Partner článku – Mraknet

     Na muže již několik dní ležícího na schodech katedrály svatého Bartoloměje nás upozornil čtenář a tak jsme vyjeli na místo. Muž zde skutečně ležel obklopen igelitovými taškami, takže na první pohled působil jako běžný bezdomovec. Dali jsme se s ním do řeči a on nám sdělil, že má jen chvilku času, že prý mu policie veze kakao, které má moc rád.
     Že by policie vozila bezdomovcům kakao, se nám zdálo poněkud podivné, ale nevšímali jsme si toho a považovali to za mužovo fantazírování. Jenže po chvilce skutečně dorazila pěší hlídka strážníků a s přáním dobré chuti předala ležícímu muži kelímek čokolády a sáček sladkého pečiva. „Pan Š. je strašně hodný a nekonfliktní člověk. Když tady mám obchůzku, vždy mu něco přinesu a kakao, to on miluje!“ vysvětlila nám žena v uniformě.

Bezdomovci v Plzni

    S bezdomovci se v Plzni setkáváme každý den a většina lidí si uvědomuje, že problematika osob bez domova je velice rozsáhlá. Lidé si při slově bezdomovec představí především opilé či zdrogované trosky povalující se v centru města a obtěžují kolemjdoucí zápachem, žebráním, nadávkami a často i napadáním. Samozřejmě nepopíráme, že takových individuí je v Plzni více než dost, sami o jejich řádění relativně často informujeme, ale je třeba si uvědomit, že to je pouze malá část bezdomovců, která si tento styl života většinou vybrala sama.
      Velká část bezdomovců jsou ale lidé, kteří se na ulici dostali ne zcela vlastní vinou, například kvůli zdravotnímu stavu. O těchto lidech bez domova veřejnost většinou ani neví, nevyvádějí totiž nikde pod vlivem drog či alkoholu, neválí se ve vlastních výkalech na ulicích a mnozí z nich se dokonce snaží pracovat. Tito lidé se přes veškeré obtíže pochopitelně snaží se z ulice dostat.

Strojvedoucí Honza

      Jedním takovým bezdomovcem je právě pětapadesátiletý Honza, se kterým jsme si nad kelímkem kakaa trochu popovídali. Honza dříve žil docela běžným životem, pracoval na železnici jako strojvedoucí s velmi slušným platem a měl rodinu i byt. Ještě přibližně před deseti lety byl podle svého názoru na profesním vrcholu a byl velice spokojený. Bohužel ale trpí poruchou autistického spektra a jeho zdravotní stav se začal zhoršovat. Honza nejprve přišel o zaměstnání a byl mu přiznán invalidní důchod, poté přišel o rodinu a zůstal sám. Nakonec přišel i o bydlení, nikoli však kvůli penězům, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale také kvůli zdravotnímu stavu.
     Porucha autistického spektra se často projevuje mimo jiné i takzvanou smyslovou přecitlivělostí. "Je pro mně obrovský problém hluk, nebo třeba automatické světlo na chodbě. Prostě mi to mozek přehltí informacemi a já nejsem schopný fungovat. Dojít od dveří domu k bytu mi kvůli rozsvěcujícím a zhasínajícím se světlům trvalo často desítky minut a hluk, který je v domě asi běžný, mi zabraňoval cokoli dělat, třeba si i uvařit. Stávalo se mi, že jsem několik dni přežíval na vodě, strouhance a vitamínových tabletách, protože jsem nebyl schopen si nic udělat. Prostě jsem musel odejít," popsal nám Honza s tím, že na náměstí paradoxně dokáže své přecitlivělé smysly, jak říká, zúžit, soustředit se na konkrétní objekt, jako je třeba spára v dlažbě, a v rámci toho alespoň nějak fungovat.
     Honza je jedním z bezdomovců, kteří na ulici problémy nedělají. Nepije, nebere drogy, dokonce ani nekouří. I podle strážníků, kteří ho pravidelně potkávají, jde o slušného a bezproblémového člověka, kterého vlastně nikdy nemuseli řešit z jiného důvodu, než že někde někomu vadil. Jediné, po čem Honza touží, je klidné tiché místo, kde by mohl žít bez útrap způsobených jeho nemocí.      


 


Mraknet

Společnost zaměřená na montáž, servis a poskytování internetového připojení vč. mnoha dalších služeb jako je telefon, televize, kamerové systémy, servery. Prioritou společnosti je kvalita a špičková péče o zákazníka.