Vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem jsou častými náměty jak našich článků, tak dotazů ze strany čtenářů. Příběhů o tom, jak dal zaměstnavatel zaměstnanci "jenom" něco podepsat, proč je výplata jiná než bylo dohodnuto, že výpověď dohodou vede ke ztrátě odstupného a podobně jsme již četli a dokonce jich vydávali už řadu a patrně ještě budeme.
V poslední době se nám však rozmáhá další nešvar a tím je „hodinová výpověď“, tedy snaha zaměstnavatele se zbavit zaměstnance bez dodržení zákonných podmínek pro ukončení pracovního poměru. Jelikož se jedná o postup, který je možno uplatnit jen ve výjimečných případech a ukončení pracovního poměru má pro zaměstnance dalekosáhlé důsledky (ztráta nároku na podporu, záznam v zápočtovém listu a s tím spojená komplikace při hledání zaměstnání a podobně), obrátili jsme se na naše partnery advokátní kancelář CINK a partneři, konkrétně na advokátku Mgr. Michaelu Bednárikovou, která se dlouhodobě specializuje na pracovní právo, s dotazem, co dělat v případě, že od zaměstnavatele obdržíme výpověď, se kterou nesouhlasíme.
Co má tedy čtenář dělat, pokud ho zaměstnavatel vyhodí z práce a má za to, že se tak stalo neprávem? Je možné se proti tomu nějak bránit?
Problematika ukončení pracovního poměru, odstupného, způsobů jeho ukončení, výpovědních lhůt a podobně je poměrně složitá a závisí na řadě faktorů. Obecně však platí, že zaměstnavatel nemůže dát výpověď, jak chce, ale pouze ze zákonem daných důvodů (naproti tomu zaměstnanec ano) s tím, že "hodinová výpověď", tedy okamžité zrušení pracovního poměru, je možné jen ve zcela výjimečných případech. V případě problému určitě doporučujeme obrátit se na advokáta a věc bezodkladně řešit. Řada advokátních kanceláří včetně té naší umožňuje věc řešit online prostřednictvím svých www stránek a zaměstnanec se tak nestane obětí své neznalosti a snahy zaměstnavatele nedodržet literu zákona, aniž by musel někam chodit. Navíc dle mé zkušenosti případný spor většinou vyhrává zaměstnanec, kterému musí zaměstnavatel rovněž uhradit náklady soudního sporu.
Rozumím tomu, že když se čtenář obrátí na advokáta tak ten mu poradí nebo věc vyřeší, ale co má tedy čtenář dělat, pokud nemá možnost věc zkonzultovat? Je možné čtenářům dát nějaký obecný návod, na co si mají dát pozor?
Určitě ano, i když zkušený advokát dokáže nepochybně jít daleko nad rámec těchto rad a poradit si i s řadou případů, na které tyto obecné rady nestačí, ale v obecné rovině by se dalo řešení této situace shrnout do 7 základních rad, kterých by se měl zaměstnanec, který nemůže nebo nechce vyhledat odbornou pomoc, držet.
Toto jsou tedy nejdůležitější zásady, jejichž porušením riskujete neúspěch v případném sporu či se rovnou zbavujete možnosti se bránit:
1. Nepodepisujte dokumenty, kterým nerozumíte
Zaměstnavatelé mají v oblibě ukončit pracovní poměr formou dohody, kdy nemusí uvádět důvod rozvázání pracovního poměru, a tak se vyhnout povinnosti vyplatit zaměstnanci odstupné. Podepsáním takovéto dohody se zaměstnanec definitivně zbavuje nároku na odstupné a ztrácí nárok na jeho vyplacení.
2. Ověřte si důvody výpovědi
Většina zaměstnavatelů uvádí ve výpovědi jako důvod organizační důvody, přičemž zaměstnanec byl pouze nahrazen jiným pracovníkem na stejné pozici, což v žádném případě neznamená jeho nadbytečnost z organizačních důvodů. V případě, že se podaří prokázat, že nedošlo ke zrušení pracovního místa, bude výpověď shledána neplatnou s tím, že pracovní poměr a nárok zaměstnance na mzdu stále trvá.
3. Nevzdávejte se odstupného – dohoda není výpověď!
Odstupné náleží zaměstnanci, se kterým byl rozvázán pracovní poměr z důvodů: zrušení zaměstnavatele, přemístění zaměstnavatele, nadbytečnost zaměstnance nebo pro pracovní úraz či nemoc z povolání. Naproti tomu při ukončení pracovního poměru dohodou nárok na odstupné nevzniká.
4. Poraďte se s odborníkem
Již zaznělo výše, ale jedná se o nejčastější chybu, proto raději připomínám. Pokud máte pocit, že Vám byla dána výpověď neoprávněně, nebojte se obrátit se na advokáta a případně se bránit u soudu. Statistiky ukazují, že většinu sporů vyhrávají u soudu zaměstnanci. Nejčastější chybou je řešení situace až po uplynutí dvou měsíců. I v případě neoprávněnosti výpovědi v takovém případě soud prohrajete a ještě zaplatíte náklady.
5. Trvejte na dalším zaměstnávání
Oznamte písemně zaměstnavateli, že trváte na tom, aby Vás nadále zaměstnával. Pokud tak učiníte, pracovní poměr nadále trvá a máte nárok na náhradu mzdy. Jelikož soudní spor se může táhnout roky, v případě úspěchu Vám zaměstnavatel bude muset celou mzdu doplatit!
6. Podejte včas žalobu pro neplatnost
Žalobu pro neplatné rozvázání pracovního poměru lze podat k soudu pouze do dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr tímto rozvázáním skončit. Pokud však nebyly dodrženy podmínky výpovědi a tudíž se jednalo o zdánlivé jednání, lze tento nárok uplatňovat až do tří let podle obecné lhůty pro promlčení.
7. Nárokujte ušlou mzdu
Nebude-li Vám zaměstnavatel přidělovat práci a odmítne vyplatit náhradu mzdy, můžete se obrátit na soud a zaměstnavatele žalovat. Povinnost zaměstnavatele vyplácet náhradu mzdy trvá až do té doby, než vám umožní znovu pracovat nebo dojde k platnému ukončení pracovního poměru.
O tom, na co by si zaměstnanec měl dát pozor, by se dalo psát dlouhé hodiny a stejně by se nevyčerpalo vše, co se této problematiky týká. Dalšími kapitolami jsou třeba diskriminace, způsob odměňování, práce přesčas a proplácení této práce, dovolená a její čerpání, pracovní úrazy, náhrady škod, nemoci z povolání a podobně. Bohužel vše se do tohoto článku nevejde, byť bych ráda poradila i dalším čtenářům s problémy v této oblasti tak, jako radím i svým klientům, která zastupuji v jejich pracovněprávních sporech.
Děkuji vám za rozhovor i za cenné rady. Pokud by měl k uvedené problematice někdo z čtenářů dotaz, kam se může obrátit?
Určitě se může obrátit na kteréhokoliv advokáta věnujícího se pracovnímu právu nebo přímo na mě, kontakt nalezne na našich www stránkách www.cink.eu, kdy prostřednictvím těchto www je možno poskytnout i radu formou online služeb, takže čtenář ani nemusí fyzicky navštívit advokátní kancelář. Jako další možnost, kde může zaměstnanec hledat ochranu, připadá v úvahu úřad práce či Oblastní inspektorát práce, kde je možno případný protiprávní postup zaměstnavatele rovněž řešit.
