V posledních třech měsících se v několika našich článcích objevilo jméno Standa Beníšek. Muž, který svůj život zasvětil psům. Nedalo nám to, strávili jsme s ním celý den a udělali tento rozhovor. Ráno začínáme v Českém rozhlasu, kde Standa vysvětluje posluchačům, jak vybírat pejska, jak ho vychovávat a jak zabránit chybám ve výcviku, které by mohly vést až ke zranění člověka, ať chovatele samotného, či jiné osoby.
Poté sedáme do auta a jedeme do Dobřan na cvičiště, kde již čeká kynologický oddíl Městské policie Plzeň, který Standa cvičí. Strážníky ani jejich psy nijak nešetří a dle toho, co vidíme, se služební psi strážníků mohou bez problému měřit se psy kolegů od Policie ČR, „Taky mají úplně stejný výcvik!“ směje se Standa. Oběd, který si dáváme v klubovně cvičiště, se skládá z domácích klobásek a pak fantastických kremrolí, které upekla žena jednoho z psovodů. Povídáme o Standovo životě, který opravdu prakticky celý zasvětil policii a služebním psům.
„Začal jsem v roce 1972 v kynologickém klubu v Blovicích, kde jsem se svým prvním psem Agarem složil první vrcholovou zkoušku ZVV3 a také jsem zde dělal výcvikáře klubu.
Od 1. září 1979 jsem nastoupil k tehdejšímu SNB, na obvodní oddělení do Blovic, kde jsem začal pracovat jako psovod. Policii jsem pak věnoval dalších 32 let. Byl jsem Okresní psovod na Oddělení obecné kriminality Okresního ředitelství SNB Plzeň-jih, pak jsem přešel na Krajskou správu Policie ČR a stal se Krajským psovodem. Po revoluci se u nás začaly rozmáhat nové, do té doby neznámé druhy kriminality a já se začal mimo jiné specializovat i na tuto problematiku. Tedy vedle výcviku policejních psů hlídkových a pátracích i na speciální pachové práce, např. metody pachové identifikace, vyhledání drog a psychotropních látek, výbušnin a nástražných výbušných systémů, akcelerantů neboli příčin ohnisek požárů, lidských ostatků, zbraní, tabáku, CITES apod.. Jako vedoucí oddělení jsem vlastně vybíral, nakupoval a následně přiděloval všechny služební psy na Plzeňsku. U Policie jsem na vlastní žádost ukončil služební poměr v červnu 2011 v hodnosti majora.“
Další naše cesta vede do Plzeňského útulku pro opuštěná zvířata na Bory. Standa Beníšek zde má schůzku s Mgr. Janou Kindlovou, předsedkyní Ligy na ochranu zvířat, pod které útulek spadá. „Psy z útulku mám rád, stejně jako koně si dobře pamatují, co těžkého nebo zlého prožili a umějí si nového páníčka pořádně vážit. Víte že i pro policii jsem bral psy právě z útulku?“ ptal se nakonec Standa nás a já musím přiznat, že tohle jsem opravdu nevěděl. „Vzpomínám na jeden případ, byl to rotvailer, vzal jsem ho z útulku, udělal z něj prvotřídního služebního psa, nasadil ho do služby a on se pak našel jeho majitel. To byl průšvih!“ směje se Standa. Nakonec to dopadlo tak, že svého bývalého psa policii věnoval a já mu pak posílal výstřižky z novin, co ve službě jeho bývalý pes dokázal.“ uzavřel vyprávění.
Návštěva útulku se protáhla, Standa má jednak útulek velmi rád, protože ho považuje za perfektně fungující zařízení, jedno z nejlepších svého druhu v ČR a také si zde s ošetřovateli povídal o hudebním, vánočním festivalu „Vánoce pro pejsky“, jehož se stal partnerem a festival nakonec vydělal Útulku více, než 42 tisíc korun.
Odpoledne plánuje strávit prací velmi podobnou té policejní, musí připravit podklady pro soudní jednání, mimo jiné je totiž i soudním znalcem v oboru kynologie. Povídáme si o případu napadení dítětě z Janovic a s překvapením zjišťujeme, že jsme se u tohoto případu vlastně míjeli. KRIMI-PLZEŇ byla jako první na místě a o případu podrobně informovala a Standa ho později zase jako odborník komentoval v televizi. Dnes připravuje podklady v dalším obdobném případu pro soud, ale o tom nám z pochopitelných důvodů víc říct nemůže.
Nastává večer a po celodenní práci odjíždí domů, kde ho již mimo manželky, syna a dcery očekávají i dva veteráni policie, které si Standa vzal na dožití, pes Kenzo de Alphaville Bohemia a fenka Bresty PS.
