Karlovarští hasiči vydali velmi dobrý článek, o který se s vámi chceme podělit:
Co dělat, když na zamrzlém rybníku či řece nebo potoku vidíte zvíře, které vypadá, že k ledu přimrzlo? Ne vždy je hned nutné volat hasiče, aby zvíře jeli zachránit. Typickým příkladem jsou labutě, které sedí na ledových plochách. Ve většině případů pouze odpočívají a jejich tělo a peří je uzpůsobené k tomu, aby to na ledě vydrželo. Opravdu přimrzlé labutě se na zamrzlých vodních plochách vyskytují zcela ojediněle. Ve většině případů jsou to jen ptáci, kteří zde odpočívají či nocují.
Pokud máte podezření, že není něco v pořádku, hoďte do těsné blízkosti sněhovou kouli, která zdravého ptáka vyplaší. V případě, že labuť skutečně nemůže vstát, kontaktujte záchranáře na tísňové lince, nejbližší záchrannou stanici či městskou policii.
V případě laického zásahu často dojde k poranění zvířete i člověka. Labuť přijde o opeření břicha (čímž ztratí i tepelnou izolaci) a zachránce si ve valné většině odnese minimálně modřinu způsobenou křídlem.
Příčina je zcela jednoduchá – v případě slunečného počasí se na povrchu zamrzlé vodní plochy objeví vrstvička vody. V noci se tato vrstva vody změní v led a tak se stane že labuť, nocující na ledě, přimrzne. Pokud následující den povolí teploty, povolí i led. Pouze v případě trvajících mrazů zůstává labuť přimrzlá. Ani to však není vždy důvod k jejich záchraně. Jejich peří je dostatečnou ochranou před chladem a vlhkem. Ptáci na ledu mají v peří dobře schované nohy. Ráno zpravidla trpělivě čekají. s hlavou zasunutou pod křídlo, až dopolední sluníčko prohřeje vzduch a jejich vlastní tělesná teplota rozpustí led na konečcích peří. Teprve poté opouštějí svá stanoviště a odcházejí za potravou. Na ledu si často můžete všimnout plošek ve tvaru kapek v místech, kde labutě nocovaly. Podobná situace může nastat i v případech, kdy na ledových plochách zůstane jiné zvíře a náhodnému kolemjdoucímu se může zdát, že potřebuje pomoct.
Ne vždy to je nutné. Jako příklad můžeme uvést zásah hasičů ze stanice Karlovy Vary, kteří byli povoláni k záchraně malého psa ze zamrzlého rybníka. Slabý led jen s obtížemi udržel hasiče, který se pro psa plazil, ten ale vždy před ním utekl a takto plazícího se hasiče povodil téměř po celém rybníku. Až poté pes, který váží ani ne desetinu toho, co zasahující hasič ve speciálním obleku, odkráčel na břeh ke svému majiteli. Po celou dobu zásahu hrozilo, že se led pod vahou zasahujícího hasiče proboří. Pokud by se tak stalo v blízkosti psa, mohlo by ho to více ohrozit, než jeho dosavadní pobíhání na ledě.
Hasiči jsou kdykoliv připraveni na požádání pomoci a to i v případech, že se do potíží dostanou na ledových plochách zvířata. Ne vždy je ale nutné ihned záchranáře volat. Často je rozumnější vyčkat, zvířata (a obzvlášť ta žijící ve volné přírodě) si v řadě případů dokáží pomoct sama a leckdy jsou do zimy a ledu vybavena lépe, než přivolaný zasahující hasič.
Samozřejmě se naše redakce nepovažuje v žádném případě za odborníky v daném tématu, a tak jsme o názor poprosili asi největšího odborníka v regionu, profesionálního záchranáře zvířat a šéfa Záchranné stanice živočichů v Plzni Karla Makoně:„S článkem souhlasím, je nutné uvědomit si, že labuť je severský pták, je na zimu zvyklá a pokud se skutečně stane, že na zamrzlé hladině rybníka přimrznou, je to velmi ojedinělé. Stává se tak většinou jen tehdy, když je labuť oslabená nebo nemocná. V žádném případě se ji nesnažte z ledu vysekat, to raději zavolejte na záchrannou stanici.
Zdravé a silné labutě snáší extrémní mrazy lépe, než lední medvěd na severním pólu! Bylo dokonce zjištěno, že labutí peří izoluje mnohem lépe, než huňatá srst. Z 99 procent hlášených případů přimrzlých labutí, je bezpředmětných a neopodstatněných. Zdravá labuť k ledu prostě nepřimrzne." podrobně nám popsal Karel Makoň a doplnil: "Výjimku pak tvoří zvířata zraněná nebo například zamotaná do rybářských vlasců, jako bylo mládě labutě, které k nám přivezla Městská policie."
