Policisté v celém Plzeňském kraji stále přijímají velké množství oznámení o podvodech, ke kterým dochází v online prostředí, a to navzdory doslova neustálým varováním a upozorněním, aby lidé byli obezřetní, nestali se oběťmi podvodníků a nepřišli o své úspory.
V několika případech se jednalo o podvodníky vydávající se za bankéře.
"Muže kontaktoval údajný pracovník bankovní společnosti, který ho informoval o tom, že na jeho účtu byla provedena podezřelá platba a aby nebyly ohroženy jeho finanční prostředky, je potřeba zaslat všechny peníze na „chráněný“ účet. Muž v obavě o svoje peníze toto udělal. Přišel tak o 60 tisíc korun," uvedla tisková mluvčí policie.
"V obdobném případě další údajný bankéř během telefonátu informoval ženu o zneužití jejího občanského průkazu a čerpání spotřebitelského úvěru. Přiměl jí k čerpání úvěru v co nejvyšší částce, aby tak zamezila neznámému pachateli čerpat úvěry u jiných institucí. Poté měla peníze vložit do bankomatu na zabezpečený účet. Žena tedy načerpala úvěr ve výši 780 tisíc korun. Vyzvedla 300 tisíc korun v hotovosti. Teprve pak jí došlo, že se mohla stát obětí podvodu a případ oznámila na policii," pokračovala mluvčí policie.
Další ženě přišla SMS zpráva o přeplatku daně. "V ní byl odkaz, kdy po jeho otevření žena vyplnila přihlašovací údaje k bankovnímu účtu. Pak jí volal údajný pracovník banky, ženě uvedl, že její účet byl napaden a že má zadat nový PIN kód. Z jejího účtu poté odčerpal 17 tisíc korun," uvedla dále mluvčí.
Dále si podvodníci přišli k nemalým finančním prostředkům díky falešným odkazům na stránky České pošty. "Ženě přišla SMS s informací o chybějících údajích pro doručovaný balíček a s odkazem na stránky vypadající jako stránky pošty. Žena tam pak zadala údaje k platební kartě včetně CVV kódu. Poté začaly z jejího účtu odcházet peníze, postupně se jednalo o 16 tisíc korun," popsala mluvčí.
"Jiný muž úplně stejným způsobem přišel o 17 tisíc korun a podobný odkaz přišel e-mailem i muži, který po vyplnění údajů pak potvrdil přístup do internetového bankovnictví. Přišel o 91 tisíc korun," pokračovala dále mluvčí policie.
K dalšímu podvodu došlo, když žena inzerovala na internetovém portálu k prodeji minirotoped za 300 korun. "Na její inzerát reagovala neznámá osoba a měla o rotoped zájem. Pod záminkou zajištění přepravy vylákala od prodávající osobní údaje a také PIN kód k internetovému bankovnictví. Z jejího účtu pak bylo bez jejího vědomí převedeno 27 tisíc korun."
O další velmi častý podvod se jednalo v případě žen toužících po seznámení. "Žena si dopisovala přes sociální síť s vojákem na misi. Podvodně z ní neznámý pachatel vylákal 150 tisíc korun."
"Jiná žena byla v kontaktu s manažerem, který jí slíbil VIP kartu na osobní setkání se známým zpěvákem. Žena zaslala částku 25 tisíc korun, ale žádnou VIP kartu pochopitelně neobdržela."
K velmi častým podvodům dochází i v souvislosti s vidinou zbohatnutí v rámci investování do kryptoměn, kdy lidé přijdou o často nemalé peníze.
"Ve třech případech lidem telefonoval neznámý muž, že má na svém bitcoinovém účtu peníze, které by jim poslal. Oslovení si pak naistalovali do svých počítačů programy pro vzdálený přístup. Tím získal pachatel plnou kontrolu nad veškerým obsahem jejich počítačů a z bankovních účtů jim odčerpal 297 tisíc korun, 187 tisíc korun a 117 tisíc korun," dokončila výčet mluvčí policie.
Policie varuje
Policisté přijímají desítky podobných oznámení o podvodech a neoprávněných přístupech k počítačovým systémům a nosičům informací. Případy se týkají zejména odcizení finančních prostředků z bankovních účtů, jejichž majitelé využívají elektronické bankovnictví.
Často se jedná o krádež identity například pomocí tzv. phishingu, tedy podvodných technik využívaných k získávání citlivých údajů například hesel, čísel kreditních karet, rodného čísla a podobně, kdy komunikace napodobuje nebo předstírá například, že jde o technickou podporu banky, nebo poskytovatele služeb.
Pachatelé se také často vydávají za jiné osoby a vystupují jako přátelé ze sociálních sítí, nebo například pracovníci banky. Mnohdy si zjišťují čísla mobilních telefonů na stránkách uživatelů sociálních sítí, kde je vlastníci zveřejňují, aniž by si uvědomili, že může být jejich telefon zdrojem získání peněz pro podvodníky.
Pachatel se ve většině případech vydává za pracovníka peněžního ústavu, tvrdí, že je účet dotyčného napaden a je třeba okamžitě udělat nové zabezpečení. Následuje vylákání údajů k účtu, platební kartě, telefonu či internetovému bankovnictví, a také žádost o potvrzovací kódy.
Následně dochází k okamžitým převodům peněz, většinou na zahraniční účty. Dohledání pachatele je v těchto případech velmi obtížné a v případech, kdy lidé sdělí své údaje třetí osobě, banka zamítne reklamační řízení, jelikož porušili vzájemné ustanovení z obchodní smlouvy s bankou.
K vylákání peněz dochází i jinak, když se uživatel například přes odkaz v mailu „proklikne“ na nastražené falešné stránky, které vypadají jako přihlašovací stránka služby či bankovnictví a zde vyplní údaje, které tak získá pachatel. Vždy se přesvědčte, že se nacházíte na správných stránkách peněžního ústavu.
Byly zaznamenány i případy zasílání dotazníků k zamezení dalších podvodů, které vypadaly jako zaslané bankou a byly i podepsané, kde bylo vyžadováno vyplnění bankovního spojení, PIN kódu i osobních údajů. Pokud podobný dotazník vyplníte, může samozřejmě dojít ke zneužití vaší platební karty nebo účtu.
Číslo účtu a údaje platební karty mohou podvodníci zachytit také v nezajištěných sítích wifi.
Policie radí:
- V žádném případě nikomu, ani svým profilovým přátelům, nesdělujte čísla mobilních telefonů ani čísla platebních karet nebo kódy pro potvrzení plateb.
- Banka nikdy nezasílá zprávy, ve kterých by klienta žádala o jeho přihlašovací údaje nebo číslo karty.
- V případě telefonického kontaktu, pokud si nejste jisti, že skutečně mluvíte se zástupcem banky, ukončete hovor a kontaktujte banku osobně.
- Pro případ ztráty platební karty či podezření na podvodné jednání mějte uložený ověřený kontakt na banku.
- Pokud obdržíte do své e-mailové schránky zprávy od neznámého adresáta či nevyžádané zprávy, nikdy neotvírejte přílohy těchto zpráv. V přílohách se může nacházet spustitelný soubor, který může obsahovat škodlivý vir či malware, který infikuje váš počítač. Podobné viry odhalí jen některé antivirové programy.
Policie také eviduje případy, kdy se ozve zájemce o zboží, ale žádá po prodávajícím zaplatit dopravu s tím, že kupující zašle peníze za zboží i dopravu následně. Poté ale podvodníci vymýšlí výmluvy, že došlo k zachycení zboží na celnici, je třeba zaplatit celní poplatek, pojištění a podobně a platbě se vyhýbají. To vše jsou samozřejmě smyšlené legendy a je velice pravděpodobné, že přijdete jak o prodávané zboží, tak o platbu.
Neposílejte peníze, jste-li v pozici prodávajícího.
Velice často také podvodníci nabízejí na inzertních portálech zboží, za které požadují předem platbu na účet. Po jejím obdržení ale přestanou komunikovat a kupujícímu zaplacené zboží nezašlou.
Snahou o podvod jsou také různé nabídky rychlého zbohatnutí, v žádném případě nereagujte na reklamy nabízející zázračné investování. Kdo nerozumí finanční problematice, měl by se obrátit na prověřeného investičního poradce a nespoléhat na neznámou osobu z internetu.
Foto ilustrační
