Včera jsme zveřejnili varování policie před podvodem "Ahoj mami" a dnes vám přiblížíme podvod na velmi podobném principu, kdy pachatelé pod záminkou například podpoření dítěte v taneční soutěži nebo v anketě v divadle získají přístup k účtu oběti na sociálních sítích či komunikačních aplikacích a z něj pak žádají osoby ze seznamu kontaktů o půjčku:
Policisté z oddělení hospodářské kriminality Městského ředitelství policie Plzeň se v posledních dnech zabývají dalším podvodem.
"Dosud neznámý pachatel získal na sociálních sítích blíže nezjištěným způsobem neoprávněný přístup k osobnímu profilu čtyřiačtyřicetileté ženy. Z tohoto profilu následně odeslal podvodnou anketu," popsala začátek případu tisková mluvčí policie.
"Rozeslaný odkaz otevřel třiapadesátiletý muž, který po výzvě zadal identifikační kód a tím umožnil pachateli zmocnit se jeho osobního účtu na komunikační sociální síti. V následujících dnech podvodník z tohoto účtu rozeslal hromadnou zprávu všem kontaktům poškozeného, ve které žádal o půjčku ve výši 35 tisíc korun s tím, že je v nouzi.
Tři lidé na tuto výzvu zareagovali a peníze mu skutečně zaslali v domnění, že pomáhají svému známému," pokračovala mluvčí.
Policisté případ prověřují jako podezření ze spáchání přečinu podvodu.
Podvodníci neustále přicházejí s novými triky, jak z lidí vylákat peníze. Buďte proto maximálně obezřetní:
- Neotvírejte odkazy z neznámých nebo podezřelých zdrojů.
- Nikam nezadávejte své osobní údaje ani ověřovací kódy.
- Pokud vám přítel nebo známý píše s žádostí o peníze, vždy si informaci ověřte telefonicky nebo ideálně osobně.
Podvod "Ahoj mami", fungující na podobném principu, jsme podrobně popsali v článku:
„Ahoj mami, ahoj babičko, mám rozbitý telefon!“
V celé republice se nyní rozmáhá nová forma podvodu založeného na zneužití důvěry a přirozené obavy rodičů či prarodičů o své potomky. Podvodníci se prostřednictvím SMS nebo zpráv na komunikačních platformách jako je WhatsApp vydávají za děti či vnuky v nouzi a jejich cílem je zmanipulovat oběť k poslání finanční pomoci.Pozor, tento typ podvodu, pracovně nazvaný jako „Ahoj mami“, podle mluvčí policie už připravil o peníze desítky lidí.
Jak podvod funguje?
Oběť obdrží zprávu začínající slovy „Ahoj mami“, „Ahoj tati“ nebo oslovením prarodičů. Údajné dítě v ní tvrdí, že má rozbitý telefon a nemůže používat své původní číslo ani telefonovat. Nabádá tak rodiče či prarodiče ke komunikaci přes nové číslo, zpravidla přes aplikaci WhatsApp.
Brzy nato požádá o peníze, obvykle s tvrzením, že potřebuje zaplatit naléhavou fakturu, ale nemá přístup ke svému účtu. Peníze chce zaslat na číslo účtu, které údajně patří „kamarádovi“.
Typickým varovným signálem je zahraniční bankovní účet. Tato technika využívá emocionální tlak, moment překvapení a předpoklad, že rodič nebude váhat pomoci svému dítěti.
Podobné podvodné taktiky
Vedle „Ahoj mami“ podvodu se objevují i další formy digitálních podvodů na podobném principu:
"V poslední době evidujeme nárůst kybernetické kriminality, máme několik případů, kdy se neznámí pachatelé nabourali do účtů uživatelů platformy WhatsApp a následně pod jejich identitou kontaktovali jejich přátele s prosbou o zaslání peněz," uvedla mluvčí policie.
Typickým scénářem podvodu je zpráva, která působí jako by ji psal důvěrně známý člověk, například rodinný příslušník, kolega nebo kamarád. Podvodník tvrdí, že je to akutní a nutně potřebuje rychlou finanční výpomoc s tím, že částku brzy vrátí. Komunikace bývá často psána spěšně a v naléhavém tónu, což má oběť přimět k okamžitému jednání.
"V posledním případě si dosud neznámý pachatel přišel na více jak dva miliony korun. Opět přes mobilní aplikaci WhatsApp kontaktoval poškozeného jednatele společnosti, kdy se vydával jako příslušník Policie České republiky a aby toto potvrdil, odeslal poškozenému fotografii falešného služebního průkazu. Poškozeného tak uvedl v omyl pod smyšlenou legendou napadení jeho bankovního účtu. Poté jej měl odkázat na pracovníka banky, který ho následně přes stejnou mobilní aplikaci kontaktoval a následně instruoval k provedení několika plateb v celkové částce přes dva miliony korun," doplnila informace policejní mluvčí.
Podvodníci využívají technologii zvanou „spoofing“, která umožňuje zaměnit telefonní číslo odesílatele. Zprávy pak vypadají, jako by byly odeslány z tísňové linky. Typický obsah může být: "Na Vaše jméno bylo podáno trestní oznámení. Pro více informací zkontrolujte datovou schránku.“ Součástí zprávy je i odkaz na falešný web, na němž adresát zadá své přihlašovací údaje a přímo je tak naservíruje podvodníkům.
Policie ČR opakovaně upozorňuje, že z oficiálních linek, jako je 158, žádné podobné zprávy nikdy nerozesílá.
Další rozšířenou formou podvodného jednání jsou falešné SMS zprávy, které se tváří jako oficiální komunikace státních institucí. Podvodníci rozesílají textové zprávy s výzvami k úhradě údajné pokuty, doplatku na energie, příspěvku na bydlení či jiného úředního poplatku. Zprávy často působí věrohodně, obsahují logo instituce, formální jazyk a naléhavý tón.
Součástí bývá opět odkaz na podvrženou webovou stránku, která věrně napodobuje vzhled oficiálního webu, například Ministerstva práce a sociálních věcí nebo České pošty. Po kliknutí na odkaz je uživatel vyzván k zadání osobních údajů, přihlašovacích údajů do banky nebo údajů z platební karty, které ale monitorují podvodníci.
Cílem těchto útoků je získat přístup k bankovním účtům oběti nebo přímo provést neoprávněné platby. Podvodníci často zneužívají aktuálních událostí jako například období vyplácení sociálních dávek, změn v legislativě nebo státních kontrol.
Policie ČR opakovaně varuje, že žádný státní úřad nevybízí občany k platbám prostřednictvím SMS zpráv s odkazy na neznámé stránky. Jakékoliv podezřelé zprávy je třeba ignorovat, případně ihned nahlásit Policii ČR či poskytovateli mobilních služeb.
Policie a experti na kybernetickou bezpečnost doporučují:
- Ověřujte si informace: Pokud obdržíte zprávu z neznámého čísla, která se tváří jako od vašeho dítěte, zkuste se mu dovolat na původní číslo nebo kontaktovat jiné příbuzné.
- Nereagujte impulzivně: Podvodníci útočí na emoce. Vždy si dejte čas na ověření situace.
- Neposílejte peníze bez potvrzení: I kdyby se zpráva zdála důvěryhodná, nikdy neposílejte peníze bez přímého ověření u dané osoby.
- Nesdílejte citlivé údaje: Žádná důvěryhodná instituce po vás nebude chtít přihlašovací údaje přes SMS nebo e-mail.
Policisté žádají, šiřte toto varování dále. Tato vlna bude dle očekávání vrcholit v průběhu letních prázdnin, takže budeme upozorňovat opakovaně. Jen informovaný člověk má šanci podobný útok včas odhalit.
