Včera v noci před desátou hodinou se na přímo na Husově třídě v Plzni zhroutil čtrnáctiletý chlapec a upadl do šoku. Všiml si ho kolemjdoucí mladík a zavolal záchrannou službu. Těsně po tomto kolem projíždělo naše vozidlo s redaktorem a fotografem.
„Viděl jsem ležící dítě a nad ním telefonujícího mladíka. Vyběhl jsem z auta a začal zjišťovat co mu je. Chlapec byl v bezvědomí a měl nějaký záchvat, nejvíce připomínající epileptický. Naštěstí dýchal, ale měl silné křeče v nohou, prsty zatínal do asfaltu, chrčel a vůbec nevnímal okolí.
Zatímco můj kolega stav chlapce popisoval po telefonu dispečerce záchranné služby, já s vydatnou pomocí toho mladíka dal dítě do stabilizované polohy a kontroloval jeho dýchání. Po chvilce začal chlapec přicházet k sobě, ale nechápal co se děje, moc nevnímal co mu říkáme a začal s námi bojovat. V té době již dorazila první hlídka policie a pomohla nám dítě uklidňovat. Následně dorazili i záchranáři, chlapce si převzali a transportovali do nemocnice,“ popsal situaci na místě náš kolega.
V této době na místo přiběhla i vyděšená maminka dítěte, která nám sdělila, že pro ni přiběhla synova mladší kamarádka, která jí řekla, že chlapec byl cestou domů přepaden a zbit.
Dle informací této holčičky chlapce vracejícího se domů měli zbít a okrást zatím neznámí útočníci. Dokázal ještě sám dojít až na Husovu třídu, kde se ale zhroutil a upadl do výše popsaného šoku. Bezradná dívenka pak běžela pro chlapcovu matku bydlící nedaleko.
„My můžeme potvrdit, že chlapce zezadu přepadli a okradli tři zatím neznámí pachatelé. Napadenému byl odcizen flash disk a reproduktory. Po pachatelích nyní intenzivně pátráme,“ uvedla mluvčí policie k tomuto případu.
U dítěte následně bylo zjištěno zranění hlavy.
Policisté objasnili včerejší „loupež“ na 14letém chlapci
Přesně 20 hodin trvalo policistům zjistit pravdu
Již potřetí a doufáme, že naposled, se vracíme k případu chlapce z Husovy ulice. Včera v noci se x policejních hlídek usilovně věnovalo pátrání po třech neznámých pachatelích a dnes odpoledne, poté co byl chlapec schopen výslechu, si ho převzali převzali zkušení kriminalisté. Jejich zjištění a i následné přiznání chlapce pak případ velmi rychle objasnilo. Chlapec si celé přepadení totiž vymyslel.
Nám se pak již celkem jednoduše podařilo zjistit, co se vlastně doopravdy stalo. Tento čtrnáctiletý chlapec trvale bere silné léky na nemoc, kterou vzhledem k jeho věku nemůžeme uvést a včera se někde opil s kamarády. Právě kombinace léků a alkoholu u něj pak vyvolala popsaný silný záchvat, v kterém jsme ho my nalezli.
Co přesně ho vedlo k bláznivému nápadu si přepadení vymyslet samozřejmě nevíme, ale vše nasvědčuje tomu, že když kolem sebe viděl co rozpoutal, tedy policii, záchranáře, nás a vyděšenou maminku, dostal prostě jen strach z následků.
Případ je tedy uzavřen, v Plzni děti nikdo nepřepadává a vás čtenáře prosíme o maximální zdrženlivost u komentářů. Chlapec sice udělal velkou chybu, ale stále jde o dítě. Rodinu nyní bude čekat šetření sociálky a další možné následky, a chudáka jeho maminku, která si asi užila nejvíc, již více trápit nechceme.
Také nás ale trochu zajímá, zda si čtenáři, pod původním článkem napadající policii za nečinnost či neschopnost, konečně také trochu sáhnou do svědomí.
Rada na závěr
Již kdysi KRIMI-PLZEŇ požádala o vysvětlení bývalého plzeňského kriminalistu, zda je vymyšlené přepadení ojedinělé nebo se něco podobného děje častěji:
„Asi vás to překvapí, ale jde o poměrně častý jev, kdy si většinou mladí lidé z různých důvodů vymyslí loupežné přepadení. Často to bývá strach z dluhu, či z prozrazení utracení a nebo například z prohry peněz. Také jsem často zažil, že mladí mají strach z pozdního návratu domů a raději zavolají, že je někdo přepadl, neuvědomují si ale, co tím spustí za lavinu.
Náš trestní řád považuje loupež za jeden z nejzávažnějších trestných činů, dnes říkáme zločinů a na místo vždy vyjíždí celý tým odborníků. Tito policisté za sebou mají desítky nebo i stovky vyřešených, skutečných loupeží a tedy ví, jak se skutečná oběť chová, jak vypadá například po útoku a hlavně jaké mají být stopy na místě. Proti nim stojí amatér vykládající víceméně pečlivě připravený příběh a výjezd většinou u druhé až třetí věty poznal, že tohle by mohlo být smyšlené. Pak už jen záleželo, kdy to údajně přepadený vzdá a přestane kecat.
Právní postih mu v tomto případě sice většinou nehrozí, ale pořádná ostuda už ano. Nejhorší na tom je, že na podobné věci nám v noci stáli všichni, dosah SKPV, technik, obvoďáci, někdy psovod a okolí pak pročesávali péjáci. Někde jinde se pak mohlo dít něco doopravdy a kvůli takové pitomosti mohl skutečný pachatel opravdové trestné činnosti unikat."
