Na fotografii vidíte dva muže, jsou si celkem podobní. Mohli byste je považovat za kamarády nebo dokonce za bratry. Jenže jsou úplně jiní...
Jeden je agresivní psychopat, schopný bít ženy a vyhrožovat jiným smrtí, ten druhý naopak neváhal naplnit slova policejního slibu „...nebudu váhat při ochraně zájmů České republiky nasadit i vlastní život!“ a stoupl si před nabitou zbraň, aby tak chránil životy civilistů.
V úterý začal Okresní soud Plzeň-sever rozplétat případ, který na Plzeňsku nemá obdoby. Muž držel dva policisty jako rukojmí.
Domácí tyran Blažek
Zdeněk Blažek nyní čelí obvinění z vydírání a nebezpečného pronásledování, omezování osobní svobody, pokusu o ublížení na zdraví, nedovoleného ozbrojování, vyhrožování úředním osobám, výtržnictví, porušování domovní svobody a maření úředního rozhodnutí.
Dle obžaloby je to tyran, který běžně mlátil bývalou partnerku, mimo jiné například ženu zvedl do výšky a hodil s ní o podlahu. Po útoku žena utrpěla otřes mozku. Její nezletilou dceru zase dokázal přehodil přes celou místnost a bylo štěstí, že dopadla na postel.
Žena ze strachu o život následně přestěhovala svou dceru k jejímu otci do Třemošné a Blažka se snažila ze svého domu v Otradovicích u Benešova vystěhovat, což se jí ale nepodařilo.
Když Blažek začal vyhrožoval únosem dcery, žena se psychicky zhroutila.
Únos
Zřejmě právě k tomuto slíbenému únosu mělo dojít v Třemošné, z pátku na sobotu 8. srpna loňského roku.
Blažek tenkrát dorazil do Třemošné vyzbrojen nelegálně drženým, nabitým revolverem, zde vyhledal bývalého manžela ženy a pod pohrůžkou použití revolveru chtěl po muži dovést za jeho bývalou ženou.
Muž toto samozřejmě odmítl, ale Blažek mu pohrozil zabitím jeho rodičů: „Vyber si, jestli ti mám zastřelit napřed tátu nebo mámu!“ sdělil Blažek muži. Ten odpor vzdal a Blažka na místo odvedl.
Zde se Blažek poprvé střetl s policisty, kteří přijeli na místo s tím, že je zde zřejmě nějaká hádka či roztržka mezi lidmi. O pistoli nebo výhrůžkách smrtí vůbec nevěděli. Oznamovatel zřejmě vše z dálky považoval za pouhou hádku několika lidí.
Kam míříš, já jsem tady!
Když Blažek spatřil policisty, okamžitě otočil zbraň na ně a začal řvát, že je zabije. Policisté samozřejmě také tasili zbraně, nestříleli ale a snažili se s Blažkem navázat hovor. Nejen, že dávali výzvy k odložení zbraně, ale hlavně hovorem odváděli pozornost pachatele od civilních osob, aby tyto mohly uniknout.
My mluvili se svědkem, který vše viděl. Muž nám popsal situaci, kdy policista doslova nabídl svůj život za životy civilistů. Když se totiž pachatel začal otáčet zpět k civilistům a osa směru palby jeho zbraně se z těl policistů začala stáčet právě na tyto civilisty, měli dle sdělení svědka policisté poprvé možnost na Blažka vystřelit.
Policisté tak ale neučinili, pravděpodobně proto, že by střelbou mohli zasáhnout právě zmíněné civilisty.
Pak jeden z policistů učinil něco, co svědek považuje za neuvěřitelné. Policista zařval na ozbrojeného muže něco ve smyslu „Kam míříš, já jsem tady!“
Blažek se v reakci na toto opět otočil zpět na policistu a znovu mu revolverem namířil do obličeje. Tento policista tak prostě nabídl sebe za život nevinných civilistů. Vzniklé situace využil kolega policisty a naznačil civilistům, aby rychle z místa zmizeli.
Co se dělo dál, to svědek přesně nedokázal popsat. Viděl pouze, jak muž míří střídavě na oba policisty, většinou na hlavy a že policisté zase míří na pachatele. Mezi muži prý probíhal delší rozhovor, ale svědek nám nedokázal uvést o čem mluvili. Jediné, co občas zaslechl, byl hysterický Blažkův výkřik.
Pak všichni tři přešli o kousek dál k sídlišti, přičemž muž stále na policisty mířil. Na místě se samozřejmě objevilo daleko více hlídek, které uzavřely okolí, ale s mužem u domu stále stáli pouze ti první dva.
Zakročila zásahová jednotka
Po nějaké době se na místě objevil policejní vyjednavač a navázal kontakt s ozbrojeným mužem. Zřejmě se ho pokoušel přemluvit aby se vzdal, což se bohužel nepovedlo.
Pak proběhl rázný a rychlý útok zásahové jednotky, která se na místo skrytě přiblížila. Zazněl tichý výstřel, divné zapraskání a hlasitý, bolestný výkřik pachatele. Jeden z policistů zasáhl Blažka taserem a elektrický výboj ze dvou hrotů, které se do pachatele zabodly, ho okamžitě srazily k zemi.
Pachatelovo odzbrojení a spoutání již bylo dílem okamžiku.
Rozhovor
Nám se podařilo kontaktovat jednoho ze členů zasahující hlídky a požádat ho o rozhovor. S praporčíkem, který na místě zasahoval jako první, jsme se setkali na Obvodním oddělení Třemošná, kde slouží. Vstříc nám přišel podsaditý muž s rukama jako stěhovák klavírů, člověk by si hned řekl, že tento policista bude mít u grázlů respekt zaručený.
Během rozhovoru jsme ale zjistili, že David, jak se policista představil, je typický pohodář, ze kterého vyzařovala skromnost. To, že s kolegou zachránili několik lidí, prezentoval během rozhovoru jako naprostou samozřejmost a naši informaci od svědka, že na sebe záměrně nalákal pozornost pachatele, aby civilisté mohli utéct, považuje za jeden ze základů policejní práce.
Kolik ti je let a jak dlouho u policie sloužíš?
"Dvacet sedm a sloužím sedmým rokem."
Myslíš, že pachatel byl rozhodnutý a odhodlaný střílet?
"To nedokážu říct, do hlavy jsme mu neviděl, byl hodně rozrušený, na pokraji nervového zhroucení a bohužel si také jasně vybavuji, že po celou dobu měl prst na spoušti."
Slyšel jsem, že ti mířil na hlavu, to i v tom okamžiku měl prst na spoušti?
"Ano, neustále mířil na mě nebo na mého kolegu, většinou na hruď, ale na hlavu také. Prst ze spouště nesundal."
Zažil jsi během své policejní kariéry něco podobného?
"Ne, nikdy. Tohle už bylo opravdu daleko za hranou toho, co jsem si dokázal představit, že bych při práci policisty mohl zažít."
Vím, že od začátku zákroku do zneškodnění pachatele trvalo vše více než hodinu. Nedokážu si představit, co jsi zažíval, když ti hodinu mířil vyšinutý člověk na hlavu střelnou zbraní. Co bylo to první, co jsi po zneškodnění pachatele udělal?
"Šel jsem za parťákem, jestli je v pohodě. Seděl na zemi a vydýchával to. Když jsem zjistil, že je v pořádku, musel jsem si sednout taky."
Co následovalo, po té akci? Dovolená, odpočinek?
„Ne“, poprvé se David během rozhovoru zasmál. „Normálně jsme s kolegou dosloužili šichtu.“
Jak se na to teď zpětně díváš ty a tvoje rodina?
"No, já to mám pořád před sebou. Když usínám, myslím na to a určitě budu v budoucnu víc hledět na bezpečnost svou i parťáka. Na tohle se nezapomíná.
Rodina samozřejmě o mě strach má, ale moji práci podporují."
Davide a poslední dotaz, který mám v hlavě od samého počátku, proč jste toho muže nezastřelili? Vždyť jste na to měli plné právo?
"Samozřejmě jsme od toho nebyli daleko, ale nechtěl jsem někomu vzít život, stále jsem věřil, že to zvládneme, aniž by musel někdo umřít. Součást naší práce je chránit život všech lidí, tedy i pachatele."
Foto: Pachatel - Plzeňský deník, Policista - KRIMI-PLZEŇ
