Dobrý den vážená redakce,
protože žiji v Plzeňském kraji a pracuji v Plzni, sleduji Váše stránky poměrně pravidelně. Pokaždé, když napíšete článek o nezištné pomoci komukoli nebo poděkování někoho komu byla pomoc poskytnuta, udělá mi velkou radost, že takoví lidé jsou pořád mezi námi.
Bohužel jsem se v úterý dostala do opačné situace a právě ta mě vedla k napsání tohoto dopisu.
V úterý dopoledne asi kolem 10 hodiny jsem tankovala ve Studenské ulici u čerpací stanice, bohužel mě právě tam a v tuto chvíli zastihla zdravotní indispozice, na chvíli jsem ztratila vědomí a při pádu jsem si rozbila hlavu o dveře automobilu. Následně došlo k tomu, že auto, které jsem pravděpodobně během této chvíle odbrzdila,(několik následujících okamžiků si nemohu vybavit) se dalo samovolně do pohybu.
I přesto, že v tu chvíli byla čerpací stanice plná lidí, nikdo na tuto situaci nezareagoval, ani na fakt, že tam stojím, s obličejem od krve. V podstatě jediné reakce se mi dostalo od obsluhy, protože během placení jsem si spletla PIN. Když jsem se dotyčnému zaměstnanci omluvila, bylo mi řečeno: "se na to můžu vysrat, ženská do prdele, jste mi to celý shodila" - stála jsem přímo proti němu a na krvácející ráně si držela kapesník.
Musím říct, že víc než rozbitá hlava, oblečení zničené od krve a odřené auto mě víc bolí fakt, že i v místě s tak vysokou koncentrací lidí se nenašel ani jeden, ochotný mi pomoci.
Doufám, že už se do podobné situace nikdy nedostanu a pokud ano, bude poblíž někdo z těch, o kterých tak ráda čtu na Vašich stránkách.
S pozdravem a přáním hezkého dne Vaše pravidelná čtenářka (jméno má redakce k dispozici)
Foto ilustrační