Jedinou dobrou zprávou v celé této události je, že chlapec je již mimo ohrožení života „Jeho stav je vážný, ale stabilizovaný,“ vyjádřila se dnes ráno Gabriela Levorová, mluvčí plzeňské fakultní nemocnice. Dle včerejších informací z místa, utrpěl mnohačetná tržná poranění po celém těle, kdy nejvíce byly zasaženy nohy.
Oslovili jsme předsedkyni Ligy na ochranu zvířat, Mgr. Janu Kindlovou, která se již více než dvacet let zabývá mimo jiné i starostmi o osud zraněných, či opuštěných psů v útulku pro zvířata v nouzi, který Liga provozuje: "Je to jednoduché. Chovatel nechal dlouhodobě své psy vystavené stresu z chování nepřizpůsobivých děťátek. Měl mnoho možností, například zvýšit plot, zneprůhlednit ho plachtami nebo pravidelně chodit na policii se stížnostmi a dokladovat to vámi uvedenými, posbíranými kameny a plechovkami od dětí. Možná by pak dítě dostalo včas na zadek a nemuselo být pokousáno. Nic neřešil, ani ochranu svých psů – i když tam byla fena se štěňaty! Tak si to „jeho majetek“ musel řešit sám a jinak, než zuby, to psi neumí. Kdyby byl ke svým psům zodpovědnější, byl by je v tom nenechal."
Další koho jsme se zeptali, je odborník na trestní právo, (jehož totožnost je redakci známa) zajímal nás jeho názor na to, jak bude případ řešen. Ten k věci uvedl: Chovatel je samozřejmě ohrožen trestem až na dva roky za ublížení na zdraví z nedbalosti, ale to je hodně zjednodušené. Vše bude totiž záviset na výsledcích šetření policie, která by měla na místě zajistit co nejvíce stop, protože bude rozhodovat každá maličkost. Zásadních je několik okolností, především jakým způsobem měl chovatel psy zajištěné, v jakých kotcích, jaké kvality a stupně zabezpečení, zabezpečení proti podhrabu, prokousání, provalení atd. Další důležitou okolností je impuls, který psa donutil k tomu, že pes vyletěl a pokousal dítě. Pakliže by dítě na psa zaútočilo klackem nebo kamenem, tak by u psa šlo o přirozenou sebeobrannou reakci. Pokud by psa někdo vydráždil a pes se bránil, byl by chovatel bez viny. Bude se zkoumat, zda chovatel porušil nějakou povinnost, která vyplývá ze zákona a je konkretizována judikaturou Nejvyššího soudu ČR. Ten judikoval, že “Majitel psa je povinen počínat si tak, aby chováním jeho psa nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a na životním prostředí. Pokud navíc majitel psa ví o tom, že s chováním jeho psa byly již v minulosti problémy, a neučiní nic pro to, aby ke škodě na zdraví jiné osoby nedošlo, bude možno jednání takového majitele psa posoudit jako trestný čin ublížení na zdraví, dojde-li po útoku psa ke zranění některé osoby.”
Původní článek zde:Dětský bolestný jekot, štěkot zuřivého psa a pak výstřel z pistole policisty v Janovicích dlouho nezapomenou
