Na sociálních sítích se v posledních dnech bohužel opět začal šířit příspěvek o údajném únosu malé holčičky, respektive jsme zatím zaznamenali případy takto šířených zpráv týkajících se dokonce dvou různých dívek. Během krátké doby příspěvky bohužel již sdílely stovky lidí.
O podobném případu jsme informovali již v roce 2022, kdy se stejným způsobem šířil příspěvek o únosu osmileté Julie S. z jednoho z nákupních center v Plzni.
Odkazy v příspěvcích, ve kterých jsou použité buď náhodné fotografie, nebo fotografie ze starších kauz, vedou na špatnou češtinou napsané podrobné články popisující, jak se dívky ztratily i probíhající pátrání rodiny a policie. Články také vyzývají k co nejširšímu sdílení a obsahuje i žádost o pomoc při identifikaci únosce, který by měl být zachycen na videu, na něž je v článku odkaz. V článku je také několikrát uvedeno, že na případu pracuje policie, a že žádost o pomoc je iniciována z její strany.
Pozor, jedná se o podvod!
Po upozornění čtenářů jsme předchozí případ samozřejmě prověřili a následně veřejnost uklidnili, k žádnému únosu dítěte v Plzni nedošlo. Ačkoli bylo při bližším prozkoumání článku zcela zřejmé, že se jednalo o lži, vše jsme samozřejmě ověřili i u policie. „Uvedené informace o únosu holčičky se nezakládají na pravdě. K uvedenému případu v Plzni nedošlo,“ uvedla nám tehdy mluvčí policie s tím, že se s největší pravděpodobností skutečně jedná o podvod.
Stejně jsme postupovali i tentokrát a znovu můžeme potvrdit, že se o podvod skutečně jedná, a to konkrétně o takzvaný phishing, o kterém jsme již informovali mnohokrát.
Když si totiž čtenář chce rozkliknout odkaz s videem v článku, aby viděl údajného únosce, je stránkou vyzván k ověření věku přihlášením se na svůj Facebookový účet. Následně je přesměrován na "přihlašovací stránku Facebooku" kam by měl zadat své přihlašovací údaje.
Již zběžný pohled na adresu stránky ale odhalí, že stránka jen kopíruje vzhled Facebooku a slouží pouze k tomu, aby čtenářem zadané údaje uložila pro potřeby autora. Ten je následně může využít k neoprávněnému přístupu k Facebookovému účtu, a tak krom přístupu k soukromým konverzacím a šíření škodlivých odkazů mezi kontakty tohoto účtu například i ke zneužití platebních karet, které mají někteří uživatelé s Facebookem propojené.
Při bližším zkoumání článků je pak již zcela jasné, že je celá věc vymyšlená. Například fotografie údajně v roce 2022 v Plzni unesené dívky pochází z případu únosu osmileté Salem Sabatky, ke kterému došlo v roce 2019 v Texasu.
Doporučení:
V rámci bezpečnosti svých dat na článek neklikejte, nesdílejte ho a v žádném případě nevyplňujte své přihlašovací údaje na stránky, na které odkazuje!
