Policisté se v současné době zabývají dalšími dvěma případy podvodů na internetu a přes veškerá varování se opět jedná o dva nejčastější případy.
V prvním případě dosud neznámý pachatel telefonicky zkontaktoval dvaašedesátiletou ženu z Karlovarska, přičemž se vydával za zaměstnance větší společnosti vyrábějící a distribuující elektřinu.
"Pachatel ženu pod smyšlenou legendou přiměl si stáhnout do svého mobilního telefonu aplikaci pro vzdálený přístup, vzdálené ovládání a vzdálenou podporu, jež funguje téměř na všech operačních systémech pro počítače nebo mobily. Poté jí měl přimět uhradit platbu a následné přihlášení do svého internetového bankovnictví," popsal nám podvod mluvčí policie.
Tím žena podvodníkovi poskytla veškeré údaje své platební karty, stejně jako přihlašovací údaje do svého internetového bankovnictví, čehož podvodník samozřejmě využil a následně provedl několik plateb, přičemž poškozené ženě způsobil škodu kolem 350 tisíc korun.
Druhý podvod je již tisíckrát opakovaný prodej na online obchodním portálu. "Neznámý pachatel poslal sedmadvacetileté ženě e-mail, ve kterém bylo uvedeno, že položka, kterou nabízela na tomto obchodním internetovém portálu, byla prodána, a aby tak potvrdila na uvedeném odkazu přijetí platby. Žena tento odkaz otevřela a ten jí přesměroval k výběru své banky a poté na internetovou stránku, která vypadala jako přihlášení do jejího internetového bankovnictví. Zde vyplnila údaje z platební karty a také bankovní identitu s heslem," popsal mluvčí policie.
Podvodník získané údaje samozřejmě využil a z ženina bankovního účtu provedl transakce do zahraničí, přičemž poškozená žena přišla o necelých 18 tisíc korun.
Přes pár dny jsme také psali:
Veškerá varování plnící v podstatě denně stránky všech médií se stále ještě najdou lidé, kteří ve snaze nalézt životního partnera naletí podvodníkům, oslovujícím je na seznamkách či sociálních sítích. Ačkoli tyto své protějšky nikdy neviděli, jsou naivní a zamilovaní lidé schopni jim poslat veškeré své úspory a často se dokonce i zadlužit.
Další takový případ se odehrál v minulém měsíci na Plzeňsku a jeho obětí se stala devětapadesátiletá žena. Ta se zamilovala do údajného armádního lékaře.
"Dosud neznámý pachatel kontaktoval poškozenou 25. února přes jednu ze sociálních sítí na internetu. Následně si spolu začali dopisovat přes mobilní aplikaci a po tom, co podvodník získal ženinu důvěru, požádal ji o vykoupení z vojenské mise. Tvrdil, že je potřeba zaplatit nového doktora, který na misi zůstane místo něho. Částka za vykoupení byla stanovena na 68 tisíc euro. Poškozená žena falešnému lékaři uvěřila a ze svého účtu převedla částku 50 tisíc euro na účet vedený v zahraničí," popsala nám další smutný příběh mluvčí policie.
Jako je v těchto případech běžné, podvodník poté se ženou přestal komunikovat a žena, která přišla o více než milion korun se obrátila na policii.
Policisté ve věci zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu podvod a po pachateli pátrají. Pokud bude dopaden, hrozí mu v případě prokázání viny trest až osm let odnětí svobody.
Češky ale nejsou nejhloupější, vede Japonka
Podobné podvody se dějí po celém světě a podvodníci v nich často vystupují jako vojáci nebo lékaři na misi v zahraničí, kteří potřebují vykoupit ze služby, aby mohli být se svou vyvolenou. Výjimkou nejsou například ani kapitáni lodí potřebující peníze na opravu plavidla.
Veškerou míru absurdity ale překročil podvodník, který v loňském roce přesvědčil pětašedesátiletou ženu z Japonska, že je láska jeho života a chce s ní žít. Jejich štěstí bránila jediná překážka, tedy že je muž ruským astronautem pracujícím na mezinárodní vesmírné stanici ISS. Řešení ale bylo velice prosté, stačilo, aby žena na zahraniční účet poslala dostatek peněz na vypravení rakety a poplatek za její přistání v Tokiu.
Naivní žena tehdy podvodníkovi poslala více než 30 tisíc dolarů, tedy přibližně tři čtvrtě milionu korun, rakety se svým vysněným princem se ale pochopitelně nedočkala.
Policie varuje
Policisté přijímají desítky podobných oznámení o podvodech a neoprávněných přístupech k počítačovým systémům a nosičům informací. Případy se týkají zejména odcizení finančních prostředků z bankovních účtů, jejichž majitelé využívají elektronické bankovnictví.
Často se jedná o krádež identity například pomocí tzv. phishingu, tedy podvodných technik využívaných k získávání citlivých údajů například hesel, čísel kreditních karet, rodného čísla a podobně, kdy komunikace napodobuje nebo předstírá například, že jde o technickou podporu banky, nebo poskytovatele služeb.
Pachatelé se také často vydávají za jiné osoby a vystupují jako přátelé ze sociálních sítí, nebo například pracovníci banky. Mnohdy si zjišťují čísla mobilních telefonů na stránkách uživatelů sociálních sítí, kde je vlastníci zveřejňují, aniž by si uvědomili, že může být jejich telefon zdrojem získání peněz pro podvodníky.
Pachatel se ve většině případech vydává za pracovníka peněžního ústavu, tvrdí, že je účet dotyčného napaden a je třeba okamžitě udělat nové zabezpečení. Následuje vylákání údajů k účtu, platební kartě, telefonu či internetovému bankovnictví, a také žádost o potvrzovací kódy.
Následně dochází k okamžitým převodům peněz, většinou na zahraniční účty. Dohledání pachatele je v těchto případech velmi obtížné a v případech, kdy lidé sdělí své údaje třetí osobě, banka zamítne reklamační řízení, jelikož porušili vzájemné ustanovení z obchodní smlouvy s bankou.
K vylákání peněz dochází i jinak, když se uživatel například přes odkaz v mailu „proklikne“ na nastražené falešné stránky, které vypadají jako přihlašovací stránka služby či bankovnictví a zde vyplní údaje, které tak získá pachatel. Vždy se přesvědčte, že se nacházíte na správných stránkách peněžního ústavu.
Byly zaznamenány i případy zasílání dotazníků k zamezení dalších podvodů, které vypadaly jako zaslané bankou a byly i podepsané, kde bylo vyžadováno vyplnění bankovního spojení, PIN kódu i osobních údajů. Pokud podobný dotazník vyplníte, může samozřejmě dojít ke zneužití vaší platební karty nebo účtu.
Číslo účtu a údaje platební karty mohou podvodníci zachytit také v nezajištěných sítích wifi.
Policie radí:
- V žádném případě nikomu, ani svým profilovým přátelům, nesdělujte čísla mobilních telefonů ani čísla platebních karet nebo kódy pro potvrzení plateb.
- Banka nikdy nezasílá zprávy, ve kterých by klienta žádala o jeho přihlašovací údaje nebo číslo karty.
- V případě telefonického kontaktu, pokud si nejste jisti, že skutečně mluvíte se zástupcem banky, ukončete hovor a kontaktujte banku osobně.
- Pro případ ztráty platební karty či podezření na podvodné jednání mějte uložený ověřený kontakt na banku.
- Pokud obdržíte do své e-mailové schránky zprávy od neznámého adresáta či nevyžádané zprávy, nikdy neotvírejte přílohy těchto zpráv. V přílohách se může nacházet spustitelný soubor, který může obsahovat škodlivý vir či malware, který infikuje váš počítač. Podobné viry odhalí jen některé antivirové programy.
Policie také eviduje případy, kdy se ozve zájemce o zboží, ale žádá po prodávajícím zaplatit dopravu s tím, že kupující zašle peníze za zboží i dopravu následně. Poté ale podvodníci vymýšlí výmluvy, že došlo k zachycení zboží na celnici, je třeba zaplatit celní poplatek, pojištění a podobně a platbě se vyhýbají. To vše jsou samozřejmě smyšlené legendy a je velice pravděpodobné, že přijdete jak o prodávané zboží, tak o platbu.
Neposílejte peníze, jste-li v pozici prodávajícího.
Velice často také podvodníci nabízejí na inzertních portálech zboží, za které požadují předem platbu na účet. Po jejím obdržení ale přestanou komunikovat a kupujícímu zaplacené zboží nezašlou.
Snahou o podvod jsou také různé nabídky rychlého zbohatnutí, v žádném případě nereagujte na reklamy nabízející zázračné investování. Kdo nerozumí finanční problematice, měl by se obrátit na prověřeného investičního poradce a nespoléhat na neznámou osobu z internetu.
