Koronavir a sebevraždy, odborníci důrazně varují

Riziko sebevražd se kvůli koronavirové krizí zvýšilo třikrát, stejně tak deprese a dvojnásobně narostly úzkostné poruchy

čtvrtek 12. listopadu 18:03 , aktualizace středa 18. listopadu 07:41

Sebevraždy Speciály

     V posledních týdnech pozorujeme zvýšený počet sebevražd mezi obyvateli západních Čech. Samozřejmě neinformujeme zdaleka o všech sebevraždách, ale píšeme pouze o těch, které se nějakým způsobem dotýkají veřejnosti, tedy například skoky pod vlak či z výšek. O sebevraždách spáchaných doma nebo jinde v soukromí neinformujeme.

     O pomoc při vzniku tohoto článku i zodpovězení otázek čím byl tento nárůst způsoben a jak sebevraždám zabránit, jsme mimo jiné požádali i renomovaného odborníka, doc. MUDr. Jana Veveru, PhD., který je hlavním psychiatrem Armády ČR a zároveň přednostou Psychiatrické kliniky Lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Plzeň.

 První pomoc naleznete na lince 116 111 nebo 284 016 666

     Obecně platí, že myšlenky na sebevraždu mohou potkat kohokoliv a kdykoliv během života. Člověk se může cítit tak smutně, osaměle a zoufale, že nevidí jiné východisko, než se zabít. Na sebevraždu jako řešení svých potíží může myslet i člověk, který se trápí ve vztahu, zažívá šikanu, týrání či neužívání, po smrti blízkého člověka, při hluboké depresi či vážné nemoci.

     V kritické chvíli je důležité mít někoho, kdo Vám pomůže a v koho máte důvěru. Je také dobré vědět, že čtyřiadvacet hodin denně jsou k dispozici odborníci pro děti a mladistvé na Lince bezpečí 116 111, pro dospělé například na lince Krizového centra intervence 284 016 666. Zde můžeš mluvit o svých pocitech, ať jsou jakékoliv, tedy i o sebevražedných myšlenkách. Linka bezpečí je anonymní a přísně důvěrná, může pomoci najít řešení, které tebe nenapadlo. Řešení existují, i když je možná zrovna nevidíš. Volání na Linku bezpečí je zdarma, 24 hodin denně na telefonním čísle 116 111 pro děti a mladistvé, nebo 284 016 666 pro dospělé. 

Základní údaje

     Celosvětově zemře dokonanou sebevraždou osm set tisíc lidí ročně. Každý rok spáchá sebevraždu více lidí, než kolik jich zemře ve válce nebo podlehne malárii či rakovině plic.
      V ČR dochází ke třinácti až čtrnácti stům sebevražd ročně, každý den tedy dojde ke třem až pěti. Nejvíc sebevražd v ČR bývá spácháno 1. ledna. Nejnižší počet zemřelých sebevraždou byl zaznamenán v roce 2019, kdy svůj život sebevraždou ukončilo 1191 osob, což je nejnižší počet sebevražd v celé poválečné historii.
     Sebevraždy jsou velmi často způsobeny psychickými problémy, odhaduje se, že až 90% sebevrahů trpělo psychickou poruchou. 
     Nejrizikovějšími faktory pak jsou neléčená duševní onemocnění, život bez partnera, náhlé krize, také snadný přístup k prostředkům pro spáchání sebevraždy jako jsou pesticidy, farmaka, zbraně a další. Velkou roli hraje i závislost na drogách, alkoholismus či sdělení diagnózy zhoubného onemocnění. 

Proč se zvyšuje počet sebevražd?

     Národní ústav duševního zdraví vydal studii, ve které uvádí, že riziko sebevražd mezi lidmi se v letošním roce poznamenaném koronavirovou krizí zvýšilo třikrát, stejně narostly deprese a dvojnásobně úzkostné poruchy.
     Negativní dopady na duševní zdraví obyvatelstva podle této studie má hlavně strach z onemocnění sebe samých či svých blízkých i možné výčitky z přenosu choroby, ale i sociální izolace a další opatření, která byla přijímána k zabránění šíření infekce a jejich ekonomické dopady.
     U pracovníků v první linii se navíc projevilo psychické i fyzické vyčerpání v souvislosti s extrémním pracovním nasazením. 

     Sociální izolace, nejistá budoucnost i narušení spánkového režimu se podepisují na psychice dětí a mladistvých. Linka bezpečí určená pro děti a mladistvé registrovala v průběhu epidemie Covid-19 až třicetiprocentní nárůst hovorů s tématem násilí v rodině, o třetinu více bylo telefonátů o osobních problémech a psychických potížích a o třetinu častěji se děti svěřovaly s problémy s internetem, včetně sexuálního zneužívání.   

Druhy sebevražd a základní pojmy


Sebevražda
- je  vědomé a úmyslné ukončení života. Hlavní diferenciální znak je rozhodující přání zemřít

Sebezabití - je ukončení života bez vědomého úmyslu zemřít, například neúmyslné překročení smrtelné dávky u toxikomanů

Impulzivní sebevražda - neboli zkratkovitá sebevražda coby reakce na nějakou aktuální událost, například špatné vysvědčení, úmrtí partnera, ztrátu zaměstnání, rozchod a podobně

Bilanční sebevražda - je promyšlené, autonomní a svobodné rozhodnutí umřít za okolností, kdy si člověk myslí, že z těžké životní situace není úniku. Takovýmito situacemi může být například nevyléčitelná choroba, blížící se nástup do vězení, očekávání osobního či ekonomického krachu a podobně. K bilanční sebevraždě člověk dospěje po zvážení pro a proti své existence a jejích podmínek.
     K bilančním sebevraždám patří i sebevraždy s mimoosobní motivací, jakými byly japonské harakiri či projevy protestu proti nesnesitelné společenské situaci s cílem vyburcovat veřejnost k akci, jak tomu bylo při sebeobětování Jana Palacha a Jana Zajíce.

Rozšířená sebevražda - vzácně k ní dochází u pacientů, kteří se pod vlivem psychotické produkce, například v případě deprese s psychotickými příznaky, snaží uchránit příbuzné či blízké před nesnesitelnou krutostí světa tím, že je zavraždí a následně spáchají sebevraždu

Hromadná sebevražda - je často páchána pod sociálním tlakem, kdy se členové například různých náboženských sekt vzdávají své osobní nezávislosti ve prospěch vůdce. Jsou zaznamenány hromadné sebevraždy až stovek lidí. Masovou sebevraždu mohou ale spáchat i pouzí dva lidé, taková sebevražda se pak nazývá sebevražedný pakt

Sebevražedný pokus - předpokládá se vědomý úmysl zemřít, který se nepodaří zrealizovat. Sebevražedných pokusů je asi dvacetkrát více než sebevražd dokonaných

Demonstrativní sebevražda - jednání, jehož cílem není zemřít. Často jde o pokus vyvolat zájem a touto cestou volat o pomoc, zastrašit, získat výhody, vydírat, nebo vyhýbat se odpovědnosti v obtížné životní situaci. Objevuje se v momentech, kdy si člověk neumí nebo nechce pomoci jiným způsobem.