Foto

Speciál: KORONEŘI aneb Vše o práci s mrtvými

Pozor! Článek obsahuje fotografie zemřelých.

pondělí 1. května 01:38, aktualizace pondělí 1. května 10:46

Právo Speciál

Tento článek pojednává o práci koronera a ukazuje,
co ve své práci koroner vidí.
Článek není určen dětem nebo citlivým povahám.


     V České republice umožnily vznik instituce koronera nové zákony z roku 2011. V Plzeňském kraji fungují koroneři neboli lékaři specializující se na příčiny úmrtí již 3 roky, jednu posádku mají v Plzni a jednu v Rokycanech.

V čem spočívá práce koronerů?

     Naše práce spočívá v provádění prohlídky zemřelých lidí. Zákon stanovuje, že pokud dojde k úmrtí mimo zdravotnické zařízení, musí přijet lékař, který úmrtí konstatuje a vyplní dokumentaci. Prohlídku zemřelého může vykonat buď praktický lékař, lékař lékařské služby první pomoci, ale to pouze v případě že je tato LSPP výjezdní, což například v Plzni není, dále lékař záchranné služby a nakonec poskytovatel zdravotních služeb, který má uzavřenou smlouvu s příslušným krajem, což je náš případ. 

     Praktický lékař toto může provést pouze v ordinačních hodinách nebo v době návštěvní služby. Mimo tuto dobu tento lékař tuto prohlídku vykonat nemůže. Lékař záchranné služby může prohlídku provést pouze v případě například neúspěšné resuscitace, přijede-li k již mrtvému tělu, musí ze zákona předat případ nám.

Co dělají koroneři na místě?

     Koroner na místo přijede buď po vyrozumění dispečinkem záchranné služby nebo policií České republiky, občas na zavolání domova důchodců nebo poučené rodiny zemřelého.
     Na místě je pak úkolem našeho lékaře za prvé prohlásit osobu za mrtvou, tedy přesvědčit se jestli je ten člověk opravdu mrtvý.
     Za druhé stanovit příčinu smrti, pokud to lze. Například při zásahu v domovech důchodců je zdravotní dokumentace a příčina smrti je většinou jasná a zřejmá. Totéž většinou platí i při zásahu v rodinách.
     Při spolupráci s policií je to složitější. Pokud jde o nějaký druh sebevraždy, většinou se příčina úmrtí dá určit. Pokud se ale jedná o takzvané úmrtí beze svědků a nejsou další podklady, bývá občas těžké příčinu smrti určit. V takovém případě se indikuje zdravotní pitva, která se následně provede na soudním lékařství.
     Dalším úkolem koronera je určení času smrti. Pokud jsou na místě svědci, je to samozřejmě jednoduší. Pokud svědci nejsou, musí koroner vycházet ze svých znalostí a zkušeností, a určit čas smrti na základě rozvoje posmrtných skvrn a zda jsou či nejsou vytlačitelné, dále na základě rozvoje ztuhlosti těla, případně na základě hnilobných změn.

V detektivkách je často vidět zjišťování teploty ledvin/jater. Jak je to v praxi?

     Jsou tabulky na měření teploty rektálně, což je pochopitelně trochu rozporuplné, ale lze to nahradit měřením ve zvukovodu. Tato metoda ale závisí na množství faktorů od okolní teploty, přes vnější zdroje tepla, až po oblečení těla, takže tuto metodu nepovažujeme za přesnou a je opravdu spíše filmová.
     Naši lékaři na základě zkušeností dokážou čas smrti určit velmi přesně a navíc spolupracujeme s policií a tedy nám určení ulehčují například informace od svědků, například kdy zemřelého viděli naposled.
     Pokud ale chybí jakékoli informace, existuje přímá úměra mezi chybou odhadu času smrti a době, za jak dlouho od úmrtí je tělo prohlíženo. Tedy pokud je tělo prohlíženo v řádu minut po úmrtí, chyba v odhadu je v minutách. Pokud je prohlíženo v řádu hodin po úmrtí, je chyba v hodinách a pokud v řádu dnů po úmrtí, je chyba ve dnech. Pokud je prohlížena kostra, čas úmrtí přesně určit nelze, v takových případech stanovuje čas smrti soud.
     Dále je úkolem koronera posoudit, zda se jedná o smrt z přirozených příčin, nebo zda se jednalo o smrt dle zákona násilnou, což u nás zahrnuje cokoliv kromě přirozeného úmrtí, tedy například i dopravní nehodu. Pokud koroner shledá něco nestandardního, řeší věc s policií.
     Hlavními úkoly koronera tedy ve zkratce je prohlásit člověka za skutečně mrtvého, vyplnit k tomu patřičnou dokumentaci, stanovit příslušnou diagnózu a případně indikovat zdravotní pitvu.

Řeknete nám nějaké příklady?

     Máme příklad z roku 2015 z Jihočeského kraje, kde díky pozornosti koronera byla odhalena vražda dokonce v domě s pečovatelskou službou. Tam personál volal koronera k zemřelé paní, ten tělo prohlédl a ačkoli při zevní prohlídce nebyly žádné nestandardní stopy vidět, něco se mu nezdálo, takže indikoval zdravotní pitvu.
     Na základě této pitvy byla zjištěna zlomená jazylka a jako příčina smrti bylo tedy stanoveno zardoušení. Na základě tohoto poznatku byla zdravotní pitva zastavena, zahájena pitva soudní a přivolána policie, která následně dopadla vraha, kterým byl příbuzný zemřelé. Ten paní zardousil kvůli penězům a udělal to tak šikovně, že to při běžném zkoumání nebylo vidět.
     Dalším příkladem je třeba známý případ manželů Stodolových, kterým vraždy procházely hlavně z toho důvodu, že praktický lékař prohlížel tělo s dá se říci jistým předsudkem. Například, když deset let léčí toho člověka na srdce, už automaticky předpokládá, že to nevydrželo srdce. Pak při prohlídce může lékaři něco uniknout, třeba stopy po škrcení, která nemusí být hned po úmrtí vidět.
     Lékař záchranné služby zase už z logiky věci prohlíží tělo ve spěchu, kdy každým okamžikem může mít další výjezd. Samozřejmě zde neříkám, že by něco lékař záchranky zanedbal nebo nebyl erudovaný, ale s prohlídkou logicky spěchá, aby byl volný na další výjezd a může tak leccos přehlédnout.
     Práce koronera právě spočívá i v pečlivosti, musí mít pár prohlídek za sebou, musí vědět kam se podívat, musí uvažovat v několika úrovních a si nalezené věci umět spojit dohromady.

Jak tedy reálně taková prohlídka vypadá u kriminálních činů?

     U těch se musí koroner v první fázi řídit tím, co mu řekne vyšetřovatel nebo technik, kteří si nejprve musí zpracovat své forenzní stopy. Proto nás v první fázi technik uvede na místo tak, abychom žádné stopy neporušili.
     Pak ve spolupráci s technikem, který vše fotograficky dokumentuje, se tělo úplně svlékne, prohlédnou se věci, poté se řádně prohlédne i samotné tělo. Prohlídka se provádí od hlavy, včetně vlasové části, postupně dolů a samozřejmě obě strany těla. Hledají se stopy po poranění, včetně minimálních oděrek a vše se pečlivě dokumentuje. Na základě všech poranění se pak stanovuje diagnóza.
     Také se s policií podíváme po okolí, například i do odpadkových košů. Ze zkušenosti například víme, že u otravy léky muži nechávají blistry od prášků na stole, ale ženy je po sobě v 99 procentech případů ještě uklidí.
     Hledají se nejen stopy jak, ale i proč ten člověk vlastně zemřel. Pokud příčinu smrti nenalezneme na místě, uvádí se R98 – smrt beze svědků a indikuje se zdravotní pitva. V případě, že je zjištěno nějaké násilí, policie sama indikuje pitvu soudní. 

Nějaké konkrétní případy?

     Byli jsme povoláni k dopravní nehodě s úmrtím, kdy se jednalo se o náraz do stromu. Teprve při prohlídce těla se zjistilo, že pod tělem byla palná zbraň a v těle byla střelná rána. V takovém případě je třeba zjistit co je příčinou a co následkem. V tomto případě se ještě navíc ukázalo, že zemřelý je HIV pozitivní.
     Koroner tedy musel rozplést co je příčinou úmrtí a co poranění, které je jenom následkem toho poranění smrtelného. Zde se nakonec ukázalo, že zemřelý se zastřelil v autě ještě za jízdy a následkem toho vozidlo havarovalo.

     Problémem jsou například úrazy elektrickým proudem. Zde na Plzeňsku jsme měli případ v jedné zahrádkářské kolonii. K úmrtí došlo kvůli probíjející elektrické šňůře, ale zemřelý se našel až po třech dnech a na místě byl problém určit příčinu smrti. Známky úrazu elektrickým proudem byly nalezeny až při pitvě.

     Zažili jsme i případ sebevraždy otravou chlorem. Muž si na sebe úmyslně pustil z láhve chlor, který vypálil porost v okruhu asi deseti metrů kolem objektu, ve kterém k tomu došlo.

     Smutné jsou případy úmrtí na sídlištích, kde jistá anonymita, kterou panelové domy poskytují, velmi prodlužuje dobu nálezu zemřelého. Zápach po celém domě nikdo neřeší a až třeba po měsíci, kdy se plní schránka a podobně, někdo teprve policii zavolá.

Co nám řeknete na závěr?

     Jednoznačně varování řidičům a dalším účastníkům silničního provozu, jezděte opatrně a chovejte se na silnicích s rozmyslem. Neradi se díváme na to, co po vás po autonehodě zbude. 
     Dívejte se kolem sebe, pokud máte v okolí staršího člověka, všímejte si, zda ho najednou nepřestanete vídat. Často totiž u starších lidí vede k úmrtí jen to, že upadnou, zraní se a nedovolají se pomoci. 
     Pokud jste se již k sebevraždě rozhodli a není jiné cesty zpět, nekomplikujte ji. Pokud chcete spojit několik způsobů dohromady, nechte nám nějaké vodítko či popis.

Za pomoc při vzniku článku děkujeme společnosti 1. koronerská, s. r. o. a panu Ing. Davidu Tučkovi