Velký zájem čtenářů vzbudil náš článek o motorkáři se zákazem řízení a pod vlivem pervitinu, který v pátek 15. června při ujíždění policistům přes celou Plzeň poškodil jejich služební vozidlo a poté sám havaroval.
O případu jsme informovali v pondělí v článku:
Honička se zfetovaným motorkářem napříč celou Plzní
Muž se zákazem řízení ujížděl policii a během toho dvakrát naboural do vozu policie
Mnoho našich čtenářů se zajímalo, jak tento motorkář dopadl a co ho čeká. Nám se podařilo zjistit, že muž byl již v neděli ve zkráceném řízení předveden před soudkyni, která ho odsoudila k trestu odnětí svobody na jeden rok nepodmíněně.
Co je zkrácené přípravné řízení
Trestní řád v § 179a mimo jiné říká:
Zkrácené přípravné řízení se koná o trestných činech, o nichž přísluší konat řízení v prvním stupni okresnímu soudu, a na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje tři léta, jestliže
a) podezřelý byl přistižen při činu nebo bezprostředně poté, nebo
b) v průběhu prověřování trestného oznámení nebo jiného podnětu k trestnímu stíhání byly zjištěny skutečnosti, jinak odůvodňující zahájení trestního stíhání a lze očekávat, že podezřelého bude možné ve lhůtě uvedené v § 179b odst, 4 postavit před soud.
Trestní stíhání obviněného se nezahajuje usnesením jako u „klasického“ trestního řízení, ale stačí, že je podezřelému sděleno z jakého skutku je podezřelý.
Ve zkráceném přípravném řízení policie vyslechne podezřelého a jednoduchou formou obstará důkazy potřebné pro rozhodnutí o vině a trestu. Poté musí být nejpozději do 14 dnů věc předložena státnímu zástupci (tato lhůta může být státním zástupcem prodloužena, nejvýše však o deset dnů). Pokud státní zástupce shledá důvod pro předání podezřelého soudu, podá u soudu návrh na potrestání.
I řízení před soudem má pak zjednodušenou formu, zjednodušení spočívá především v tom, že pokud obviněný a státní zástupce při hlavním líčení prohlásí, že skutečnosti uvedené v návrhu na potrestání považují za nesporné, není potřeba provádět další dokazování.
Pokud to okolnosti umožňují nebo dokonce vyžadují, může být pachatel odsouzen do tří dnů od svého zadržení. Policie totiž může podezřelého zadržet na dobu až 48 hodin a poté (nebude-li propuštěn a nebude tedy řízení konáno ve výše uvedené 14tidenní lhůtě) může být předán soudu k okamžitému rozhodnutí.
Ve lhůtě 48 hodin tedy musí policie podezřelého vyslechnout a obstarat potřebné důkazy a předat je státnímu zástupci. Ten ještě v této lhůtě musí u soudu podat návrh na potrestání.
Soud má dalších 24 hodin od podání návrhu na potrestání (podezřelý stále zůstává zadržen) na to, aby o obviněném rozhodl. Musí tedy obviněného vyslechnout a rozhodnout o jeho případné vazbě. Zpravidla pak soud využije toho, že má obviněného k dispozici a že se jím stejně musí zabývat, k tomu, aby rozhodl nejen o vazbě, ale i o vině a případném trestu.
Soud může opět rozhodnout trestním příkazem nebo nařídit ve věci hlavní líčení, které se souhlasem obviněného a státního zástupce může konat okamžitě v uvedené 24hodinové lhůtě. U takového hlavního líčení obviněný musí mít obhájce.
Toto „rychlé“ řízení se využívá např. u osob bez stálého bydliště, které jsou na pohybu nebo u cizinců, u nichž hrozí, že opustí území ČR.
Pachatel trestného činu tedy může už tři dny po spáchání trestného činu být za své jednání ve vězení.
