Na Šumavě po něm zůstaly jen kamenné pozůstatky dávno zaniklé chalupy. Přesto patří Josef Klostermann, známý také jako Rankl Sepp, k nejvýraznějším postavám staré Šumavy. Měřil přes dva metry, proslul mimořádnou silou a jeho příběh se postupně proměnil v legendu.
Rankl Sepp se narodil 16. ledna 1819 na samotě Ranklov u Zlaté Studny, jeho rodiče měli devět dětí a Josef byl prvorozený. Když dospěl, převzal rodinné hospodářství a staral se také o své mladší sourozence.
Samotný Ranklov stál na náhorní pláni mezi Churáňovským vrchem a Horskou Kvildou, v nadmořské výšce kolem 1100 metrů. Okolní krajina byla drsná, plná lesů a slatí. Dnes už samota jako osada neexistuje. Z původních staveb se dochovala pouze stodola, která sloužila jako seník a konírna.
Obr, který byl hlavně hospodářem
O Ranklu Seppovi se vyprávěly příběhy, které jeho sílu postupně posouvaly až na hranici nadpřirozena. Podle dostupných pramenů měřil přibližně 213 centimetrů, byl prý mimořádně silný, ale zároveň klidný, pracovitý a dobrácký člověk.
Živil se především jako hospodář a povozník. Pro sklárnu na Zlaté Studni vozil dřevo a křemen, později také svážel dřevo z lesů po polomech. Jeho život tak nebyl životem bájného obra, ale tvrdě pracujícího člověka, který hospodařil v jedné z nejdrsnějších částí Šumavy.
Právě kolem jeho síly však vznikaly nejrůznější historky. Jedna ze šumavských pověstí například vypráví, že během velké vichřice v roce 1870 držel trámy střechy svého domu, aby vítr chalupu neodnesl. Jiné příběhy mu připisují schopnost zvednout býčka, koně nebo třeba převrácený vůz. Jde ale o součást lidového vyprávění, nikoli o historicky doložené události.
Jeho jméno znal i Karel Klostermann
Postava Rankl Seppa nezůstala jen v místních pověstech. Do svého románu V ráji šumavském ji později vložil spisovatel Karel Klostermann, když Seppa použil jako obraz mizejícího světa staré Šumavy a jejích obyvatel. Skutečný Josef Klostermann se přitom dožil 69 let, ke konci života se přestěhoval z Ranklova do Jáchymova u Stach, kde zemřel 19. ledna 1888. Pohřben byl na hřbitově ve Stachách.
Z Ranklova zůstaly jen stopy
Ranklov už dnes na mapě nenajdeme jako živou osadu. Po roce 1945 byl stejně jako řada dalších šumavských samot zbořen. Dnes místo připomínají především pozůstatky původního stavení. Kdo se sem vydá, najde tak spíš tiché místo uprostřed šumavské krajiny než připomínku někdejšího statku.
Rankl Sepp ale ze Šumavy úplně nezmizel, na Horské Kvildě stojí jeho dřevěná socha v životní velikosti, vysoká 2,13 metru a vážící kolem 200 kilogramů. Připomíná člověka, který se díky své postavě a pověsti stal jedním ze symbolů staré Šumavy.
Když se dnes člověk vydá směrem k místu, kde Ranklov kdysi stával, je těžké si představit, že právě tady žil muž, kterému se říkalo šumavský obr. Zůstala jen krajina, která se za téměř dvě století nezměnila a příběh člověka, jehož jméno přežilo chalupu, samotu i dobu, ve které žil.
Za Rankl Seppem na místo, kde stával jeho domov
Kdo chce místo, kde Rankl Sepp žil, vidět na vlastní oči, může se vydat z Horské Kvildy směrem ke Zlaté Studně a dále k rozcestí U Tří jedlí. Odtud vede k bývalému Ranklovu přibližně 800 metrů dlouhá odbočka. Samotná obec Horská Kvilda trasu popisuje jako cestu po současných i bývalých lesních cestách a průsecích, dlouhou celkem 4,4 kilometru.
Výlet ale není pro každého. Některé úseky bývají podmáčené a na cestě se mohou objevit padlé stromy nebo potoky, které je nutné překonat. Obec proto doporučuje pevnou obuv, v mokrém počasí gumovky.
Ranklov stával nedaleko Kikerecké slatě. Dnes na místě původní samoty zůstala pouze stodola, kdo sem tedy dorazí, nenajde žádné velké turistické lákadlo, spíš tiché místo uprostřed šumavské krajiny, kde si lze představit, jak zde před téměř dvěma sty lety žil muž, kterému se říkalo šumavský obr.
