Každý Čech ji zná, hodně z nás jí miluje, v Čechách se pije už více než šedesát let a má hodně společného i s Plzní, co to je? Samozřejmě, že to není hádanka, protože by ji uhádl asi úplně každý. Je to pochopitelně Kofola!
Víte ale něco o historii této ryze české limonády? Ne? A přitom je to velice zajímavý příběh!
V roce 1959 pověřila československá vláda Výzkumný ústavu léčivých rostlin vymyslet nějaký kolový nápoj jako levnou alternativu k tehdy cenově nedostupným konkurenčním nápojům z imperialistické ciziny, tedy Coca-Cole nebo Pepsi-Cole. Zadání znělo, že základ tohoto nápoje měl být postaven na kofeinu a přírodních tuzemských surovinách, v nejhorším dovezených z jiných socialistických zemí.
Právě kofein byl od začátku největším problémem, neboť v době socialismu patřil k nedostatkové zboží a na jeho dovoz ze západu nebyly valuty.
Představujeme doktora Blažka
Nelehkého úkolu, porazit na československém dvorečku takové giganty jako byla Coca-Cola nebo Pepsi-Cola, se ujal sám ředitel Výzkumného ústavu léčivých rostlin a vedoucí pracovník Výzkumného ústavu pro farmacii a biochemii Doc. RNDr. PhMr. Zdeněk Blažek, CSc. Na začátku všeho měl obyčejný plynový dvouvařič, pár smaltovaných kastrolů, vařečku a především své úžasné znalosti o všemožných rostlinkách.
Jeho kolegové mezitím vyřešili i problém kofeinu. V Praze v té době byla pouze jedna pražírna kávy, a to ve Vysočanech, a jak známo, během pražení kávy se uvolňují saze s vysokým obsahem kofeinu. Takže tým doktora Blažka napadlo využít právě tyto saze. Do komína umístili schránku, saze se do ní lapali a kofein se z nich pak chemicky extrahoval.
Sirup Kofo a doktor Knap
Po několika měsících intenzivní práce doktor Blažek vyvinul sirup, který nazval Kofo a jak jistě již tušíte, ten se později stal základem pro nový nápoj, tedy budoucí Kofolu.
Samozřejmě to ale nebylo tak jednoduché, jak se může zdát. Naštěstí se doktor Blažek na 1. československém sjezdu lékárníků v Karlových Varech seznámil s velice chytrým a šikovným mladým čerstvým absolventem farmacie RNDr. Jaroslavem Knapem.
Ten se sice nejprve zhrozil, když slyšel o svém úkolu dostat do výroby hustou karamelovou omáčku, která se sedm hodin vařila v hrnci na obyčejném plotýnkovém vařiči a označil to za naprosté zoufalství. Nakonec to ale dokázal a sirup Kofo technologicky převedl do výroby ve farmaceutickém podniku Galena.
Kofokola a její složení
Ne, není to překlep, nová limonáda se skutečně původně měla jmenovat Kofokola, ale to bylo jednak příliš dlouhé a navíc údajně vznikly potíže s registrací, takže nakonec byl zvolen název Kofola.
Samozřejmě vás asi zajímá složení této limonády. Tak to vám ale bohužel sdělit nemůžeme, neboť to nevíme. Složení sirupu, který je pro výrobu Kofoly dodnes klíčový, obsahuje tajnou směs bylin a jeho přesnou skladbu zná na světě jen pět lidí. Obecně lze říci, že obsahuje karamelizovaný cukr, ovocné koncentráty a především bylinné extrakty jako listy ostružiníku, jahodníku a maliníku, skořici, lékořici, výtažky z jablek, třešní a rybízu i sušenou pomerančovou kůru.
Raketový vzestup kofoly
V roce 1960 vyjely první náklaďáky s přepravkami Kofoly z bývalé Zátkovy sodovkárny v pražských Holešovicích. Veřejnosti byla tato limonáda oficiálně představena 27. března 1960 a velice rychle si získávala oblibu. Bohužel ale, jak to bylo za socialismu běžné, zápolila s neustálými výrobními potížemi.
Svého zlatého období se Kofola dočkala v sedmdesátých letech, když po obrovském úspěchu na potravinářské výstavě Ex Plzeň dosáhla její popularita absolutního vrcholu a ročně se jí vyrobilo na 180 milionů litrů.
Pád kofoly až na dno
Pádu komunistického režimu v roce 1989 Kofolu málem zcela zničil. Na československý trh vtrhly a zcela ho zaplavily limonády ze západu, pochopitelně v čele s Coca-Colou a Pepsi-Colou. Produkce Kofoly začala prudce klesat a v roce 1996 byla na historickém minimu.
Na přelomu století ale přišla záchrana. Krachující firmu, pochopitelně včetně ochranné známky a receptury na Kofolu, odkoupila od Galeny, mezitím zprivatizované americkou společností, krnovská firma Santa nápoje, kterou vlastnil řecký podnikatel Samaras. V listopadu 2002 se pak Santa nápoje přejmenovala na Kofolu a její název nese dodnes.
Kofola se velmi brzy dostala zpět na výsluní a výrazně k tomu přispěl i fakt, že lidé se z nostalgie rádi vracejí ke značkám, které znají z minulosti.
