Historická část Starého Plzence ožije v sobotu 30. května středověkou atmosférou. Od 13 do 18 hodin se na Malé Straně a vrchu Hůrka uskuteční Slavnosti založení staré Plzně, které připomenou význam města v českých dějinách a nabídnou pestrý program pro děti i dospělé.
Starý Plzenec všichni známe, ale víte jak se mu říkalo dříve nebo jak vlastně vznikl?
Dějiny dnešního Starého Plzence sahají hluboko do raného středověku a jsou úzce spjaty s přemyslovským hradem Plzeň, který stával na ostrožně vrchu Hůrka nad údolím řeky Úslavy nedaleko jejího soutoku s tehdejší Mží, dnešní Berounkou. Hrad vznikl pravděpodobně již v období mezi lety 895 až 915 za vlády knížete Spytihněva, tedy ještě před první dochovanou písemnou zmínkou.
Budován byl jako významný kastelánský hrad přemyslovské hradské soustavy, do které patřil například Tetín, dvorec na Zbečně či Týřov, a jeho hlavním úkolem byla ochrana a kontrola důležité kupecké stezky vedoucí z Prahy do bavorského Řezna. Tato obchodní cesta patřila k nejvýznamnějším trasám raně středověkých Čech a právě strategická poloha činila z hradu Plzeň jeden z nejdůležitějších mocenských bodů na západě země.
První písemná zmínka o hradu pochází z roku 976 z kroniky Dětmara z Merseburku. Kronikář popisuje střet u přemyslovského hradiště označeného latinsky jako „iuxta Pilisini urbem“, tedy „u hradu Plzeň“. V této bitvě kníže Boleslav II. porazil vojsko německého krále a císaře Oty II., respektive oddíly Bavorů táhnoucí ku Praze. Událost potvrzuje nejen existenci významného opevněného centra, ale také jeho zásadní vojenský význam při obraně českého státu.
V historických pramenech se objevuje několik podob názvu tohoto sídla a hradu. Mezi doložené varianty patří Pilisini urbs, Pilisin, Plizeni, Plizen, Pilzen, Pelzen či Pislen. Tyto názvy dokládají postupný jazykový vývoj označení původní Plzně ještě před založením Nové Plzně králem Václavem II. roku 1295. Teprve po vzniku nového královského města začalo být původní sídlo postupně označováno jako stará Plzeň a roku 1442 je poprvé písemně doložen název Starý Plzenec.
Podhradí přemyslovského hradu se během 10. až 13. století rozvinulo ve významné městské a obchodní centrum s množstvím kostelů a živým obchodním ruchem. Význam lokality potvrzuje i skutečnost, že Přemysl Otakar I. svěřil správu Plzeňska knížeti Děpoltovi z vedlejší větve Přemyslovců. Ve 13. století však původní hradiště přestávalo odpovídat potřebám vrcholného středověku, a proto byla nedaleko založena Nová Plzeň, dnešní Plzeň.
Na co se můžete těšit?
Návštěvníci se mohou těšit na rytířské souboje, středověkou hudbu a tanec, ukázky tradičních řemesel, historické scénky i doprovodný program pro děti. Součástí akce budou také komentované prohlídky významných památek Starého Plzence a občerstvení.
U kostela Narození Panny Marie vystoupí divadelní soubor Konivadlo s příběhem o svatém Vojtěchovi. Připraveny budou také komentované prohlídky kostela a ukázky středověkých řemesel a povolání. Na Malostranském náměstí pak návštěvníci uvidí rytířské souboje, středověkou hudbu a tanec, archeo keramickou dílnu nebo program pro děti v sále Lidového domu.
Program na vrchu Hůrka v areálu hradu Stará Plzeň nabídne ukázky výcviku koní, lukostřelby a střelby z kuše. Zájemci se budou moci zúčastnit také komentovaných prohlídek rotundy sv. Petra a Pavla a samotného hradu.
"Slavnosti založení staré Plzně jsou nejen oslavou naší historie, ale také krásným příkladem současné spolupráce města Starý Plzenec s místními spolky," uvedl starosta města Jan Eret. Podle něj vznikl pestrý program díky nadšení lidí, kteří mají k městu silný vztah a věnují svůj čas organizaci celé akce.
Na pořádání slavností se podílí město Starý Plzenec společně s Občanským spolkem Hůrka a Radyně. Předseda kulturní komise města a člen výboru spolku Vladimír Procházka uvedl, že cílem akce je podpora ochrany a oživení historického dědictví Hůrky a Radyně, vstup na celou akci je navíc zcela zdarma.
