Po pondělním ničivém požáru pařížského chrámu Notre-Dame se mnoho lidí ptá, zda něco podobného hrozí i v Plzni a jak máme my chráněnou naší nejvzácnější památku - katedrálu sv. Bartoloměje na náměstí Republiky, která je shodou okolností nyní, stejně jako Notre-Dame, také v rekonstrukci.
Hasiči i samotný farář Mons. Emil Soukup přiznávají, že strach z ohně samozřejmě mají stále, jednak se zde neustále pracuje, jako v každém kostele, s otevřeným ohněm například v podobě svíček a pak právě probíhající rekonstrukce je největším rizikem, protože se zde pracuje s velkým množstvím elektrických nástrojů.
Vše se ale pečlivě monitoruje a hlídá. Katedrála má rozdělené protipožární zabezpečení na dva hlavní sektory a to věž a hlavní loď:
Věž a její zabezpečení
Vyšší riziko požáru je samozřejmě ve věži, která je díky výšce 102 metrů nejvyšší kostelní věží v Česku. Věž má, jak Plzeňáci, kteří se na ní byli podívat, vědí, konstrukci postavenou z mohutných dřevěných trámů a pro jejich hašení by byla složitá vnitřní zásahová cesta. Věž proto chrání jednak suchovod opatřený sprinklery neboli skrápěči a před případným požárem by varovaly i hlásiče.Suchovod se modernizoval před pěti lety při osazování nových zvonů do kostelní věže a funguje tak, že v případě požáru by hasiči přijeli s cisternami na náměstí, hadicemi by napojili cisterny na potrubí suchovodu vyústěné dole na boku věže, začali by do něj čerpat vodu a ve všech patrech by se již samovolně spustily sprinklery neboli skrápěče. Výhodou tohoto je, že sprinkery díky teplotní pojistce samovolně hasí pouze tam, kde opravdu hoří..
Dalším zabezpečením věže jsou na různých podlažích připravené vývody vody pro hasiče, ti se pak pak snadno napojí kde je potřeba, aniž by museli vodu táhnout hadicemi do pater.
Vnitřek věže by tedy byl od začátku dostatečně skrápěn a hlavní útok hasičů by mohl vést vnitřkem věže. Venkovní zásah by totiž byl problematický, protože ochoz věže je ve výšce 62 metrů a k němu již nedosáhne ani ten nejdelší hasičský žebřík, který má pouze 52 metrů. Delší hasiči v kraji nemají. Z tohoto důvodu mají hasiči také přímo ve špici věže trvale instalovanou clonovou proudnici, která by v případě potřeby začala věž vykrápět samovolně.
Hlavní loď a její zabezpečení
Mezi věží a hlavní lodí jsou protipožární dveře, které by zabránily rozšíření ohně z jedné části chrámu do druhé. V hlavní lodi katedrály jsou zatím rozmístěny ruční hasicí přístroje, které se pravidelně kontrolují a jak nám dnes uvedl farář kostela Mons. Emil Soukup, během současné rekonstrukce ještě přibudou stejně jako ve věži i protipožární hlásiče.
Ačkoli návštěvník dřevěné trámy hlavní lodě nevidí, samozřejmě tam jsou, celou střechu nese gotický krov sestavený z velkého množství trámů z jedlového dřeva, jež bylo pokáceno v letech 1524-1525.
Právě v rámci probíhající rekonstrukce katedrály vznikne v podkroví nová expozice. Návštěvníci jdoucí na věž, si zhruba v polovině výšky budou moct odpočinout a podívat se do obrovského prostoru podkroví. Bude zde expozice na téma katedrály a jejího vývoje, dále věže a zvonů.
Historie katedrály svatého Bartoloměje
- Původně gotický trojlodní kostel byl založen společně s městem kolem roku 1295 a stavba však začala až asi o pětadvacet let později za vlády Jana Lucemburského. Zajímavostí je že původně byly plánovány dvě věže, severní a jižní, ale druhá nebyla nikdy dokončena.
- První velký požár zažil kostel v roce 1525 a vyhořel krov i věž.
- Další požár následoval 6. února 1835 po úderu blesku do věže.
- Vznikem Plzeňské diecéze v roce 1993 se z farního kostela stala katedrála.
- V roce 1995 byla zařazena mezi národní kulturní památky.
- V pondělí 17. listopadu 2014 znovu obdržela věž katedrály zvony.
- 8. ledna 2015 se v katedrále spustila protipožární poplachová čidla. Hasiči na místo dorazili během čtyř minut, ale zjistili, že se jedná o planý poplach vyvolaný svařováním v blízkosti čidla.
