Pod našimi články se opakovaně objevují stále stejné komentáře čtenářů, kteří se opakovaně ptají, proč mají podezřelí, obvinění nebo obžalovaní na fotografiích rozmazané obličeje. Jiní naopak upozorňují na případy, kdy jsme tvář pachatele zveřejnili bez zakrytí, aniž by ale pochopili, proč tomu tak je.
Proč tedy obličeje někdy zakrýváme? Pokud chcete jednoduchou a stručnou odpověď, tak protože nám to takto nařizuje zákon.
Rozmazaný obličej neznamená, že pachatele chráníme
Jenže ono to tak zase úplně jednoduché není. Při zveřejňování každé fotografie je totiž nutné posuzovat konkrétní situaci, veřejný zájem, fázi trestního řízení i možný zásah do práv zachyceného člověka.
České právo chrání podobu a soukromí každého člověka, současně ale umožňuje médiím zveřejňovat fotografie v rámci zpravodajství, pokud je jejich použití přiměřené a odůvodněné veřejným zájmem. V praxi je tedy vždy nutné poměřovat dvě práva, právo veřejnosti na informace a právo konkrétního člověka na ochranu osobnosti. Důležitou roli hraje také presumpce neviny. Člověka, kterého policie zadržela nebo obvinila, nelze automaticky označovat za pachatele, dokud o jeho vině pravomocně nerozhodne soud.
Redakce musí u každého snímku zvažovat, zda zveřejnění podoby přináší důležitou informaci, zda je ve veřejném zájmu a zda nepřiměřeně nezasahuje do práv zachyceného člověka. Proto mohou na první pohled podobné fotografie vypadat rozdílně. V jednom případě může být zveřejnění obličeje oprávněné, zatímco v jiném by představovalo zbytečný a nepřiměřený zásah do soukromí.
Rozmazání tváře tedy není oceněním, výhodou ani projevem soucitu s pachatelem. Jde o právní a redakční rozhodnutí, jehož cílem je informovat veřejnost, ale současně neporušovat práva lidí zachycených na fotografiích.
Co na to říká právník?
O přesné vysvětlení toho, kdy je možné obličej člověka zveřejnit a kdy už by média zasáhla do jeho práv, jsme požádali advokáta JUDr. Ing. Pavla Cinka, LL.M., MBA z Advokátní kanceláře CINK a partneři.
Jak je to s fotografováním obviněných či odsouzených u soudu?
"Je třeba rozlišovat mezi pořízením fotografie a jejím zveřejněním. Přímo v průběhu soudního jednání lze pořizovat obrazové záznamy pouze s předchozím souhlasem předsedy senátu nebo samosoudce.
U následného zveřejnění fotografie se pak posuzuje, zda převažuje veřejný zájem na informování nad právem dotčeného člověka na ochranu jeho osobnosti. U obviněného či obžalovaného je třeba respektovat presumpci neviny, takže je namístě větší zdrženlivost.
U již pravomocně odsouzeného je prostor pro zveřejnění jeho podoby daleko širší, zejména pokud fotografie přímo souvisí se zpravodajstvím o trestném činu a rozhodnutí soudu.“
Kdy je možné zveřejnit fotografii osoby v rámci pátrání?
"Pokud policie oficiálně zveřejní fotografii hledaného nebo pohřešovaného člověka za účelem pátrání, mohou ji média pro tento účel zpravidla převzít a zveřejnit.
Důležité ale je sledovat, zda pátrání stále trvá. Jakmile důvod zveřejnění pomine, například, když je hledaná osoba vypátrána, může pominout i důvod pro další šíření její fotografie v původním kontextu.“
A co fotografie ze zásahu policie nebo zadržení člověka na veřejném místě?
"Samotný fakt, že je člověk zachycen při policejním zásahu na veřejném místě, ještě automaticky neznamená, že lze jeho obličej bez omezení zveřejnit.
Občanský zákoník sice umožňuje použít fotografii bez souhlasu pro tiskové či obdobné zpravodajství, vždy ale pouze přiměřeným způsobem. Je proto nutné zvažovat význam informace, veřejný zájem, závažnost události a také to, zda je identifikace konkrétní osoby pro pochopení zprávy skutečně důležitá. U zadrženého či obviněného je navíc nutné respektovat presumpci neviny.“
Proč se ale na stejných fotografiích zpravidla nezakrývají policisté, hasiči nebo záchranáři?
"U zasahujících policistů, hasičů nebo záchranářů je situace odlišná. Na fotografii jsou zachyceni při výkonu svého povolání či veřejné služby a fotografie dokumentuje událost, o které médium informuje. Jejich očekávání soukromí je v takové situaci podstatně nižší. Ani zde ale neplatí absolutní pravidlo, pokud by například zveřejnění konkrétního policisty mohlo ohrozit jeho bezpečnost nebo probíhající zásah, bylo by namístě jeho identitu chránit.“
Co byste k tomuto tématu řekl na závěr?
"Určitě, že neexistuje jednoduché pravidlo, že bez souhlasu nelze zveřejnit nikoho, ani že lze bez omezení zveřejnit každého, kdo se objeví na fotografii z veřejného prostoru.
Pro zpravodajství zákon výslovně připouští použití fotografie i bez souhlasu fotografovaného člověka, musí ale existovat skutečný zpravodajský důvod a způsob zveřejnění musí být přiměřený. Rozhodující je vždy konkrétní situace a to, zda veřejný zájem na informování převáží nad právem člověka na ochranu jeho soukromí a osobnosti,“ uzavřel advokát JUDr. Ing. Pavel Cink, LL.M., MBA.
