Přesně před dvaceti lety, 13. června 1998 dopoledne, napadli
dva cizinci v Plzni na Slovanech muže stojícího u telefonní budky. Vyjma
frajeřiny a dokazování si nadřazenosti k napadení nebyl žádný důvod,
útočníci se s napadeným nikdy před tím neviděli.
Napadený muž
tehdy zavolal policii a operační důstojník na místo vyslal k prověření
oznámení dvoučlennou hlídku policistů Jiří Hrubého a Petra Lenárta.
Policisté na místě opravdu nalezli dva cizince, odpovídající popisu.
Vyzvali je aby předložili doklady, cizinci však reagovali útěkem,
naskočili do vozidla Mercedes a ujížděli směrem z Plzně. Policisté je
samozřejmě začali ihned pronásledovat.
Policisté ale nemohli tušit, že před nimi ujíždějí kosovští Albánci Fehim a jeho syn Fatmir Hanuša, kteří se v té době vezli na vlně zločinecké popularity. Oba pohrdali naší zákonnou mocí a při jakémkoli kontaktu nejen s policisty to dávali patřičně najevo. Prostě to byli „tvrdí mafiáni“. Bylo u nich běžné, že byli na kohokoli agresivní, pro ránu nikdy nešli daleko a běžně lidem vyhrožovali zbraněmi.
Již během jízdy z okénka Mrcedesu
pohrozili pronásledovaní pachatelé policistům zbraní. Policisté tedy
použili výstražné výstřely, řidič pronásledovaného vozidla nejprve
nereagoval, ale pak nedaleko Letkova Mercedes opravdu zastavil.
Policisté se k vozidlu vydali pěšky, každý zajišťoval jednu stranu a
oba opakovaně vyzývali posádku, aby odhodili zbraně a vystoupili ven.
Najednou a nečekaně začali muži z vozidla střílet a střelbu vedli skrze
zadní okno vozu.
Policisté byli ve standardním hlídkovém voze v modifikaci bílo zelené, s majákem na střeše a oblečeni v běžných stejnokrojích s modrými košilemi. Je tedy zcela vyloučeno, že by Hanušové nepoznali, že jde o policisty, tak se totiž oba později vymlouvali.
První zasažený policista byl 23letý Jirka Hrubý,
padl k zemi a začal krvácet z úst a nosu, popisoval později jeho parťák
Petr Lenárt. Ten se sám před sprškou střel stačil schovat za služební
vůz a palbu opětoval ze služební pistole, v tu chvíli ještě netušil, že
parťák Jirka je již mrtvý, jedna ze střel ho totiž zasáhla přímo do
srdce.
Starší z Hanušů vyskočil z vozu, zapadl do příkopu a
stále střílel, v té chvíli byl již také zasažen policejní střelou.
Mladší Fatmir vyskočil z vozu, za běhu pálil po Petrovi a utekl do
lesa. Mezitím se Petr vyplazil k parťákovi, když zjistil, že mu již
nelze pomoct a získal od něj alespoň další munici, nutnou k pokračování v boji. Starší Fehim zatím ležel v příkopu, pro zranění nemohl z místa
utéct, ale nehodlal se vzdát a stále střílel.
Nakonec Fehima dostal policejní psovod, využil chvilky kdy Fehim přebíjel (pozn. redakce – měl šestiranný revolver Python), přeskočil příkop, doběhl k němu a zbraň mu vykopl z ruky.
Fatmira dostala o chvíli později zásahová jednotka v lese také živého.
Ve vozidle se po celou dobu ukrýval ještě třetí muž, také Albánec, ale
ten se střelby neúčastnil a později vystupoval jako svědek proti
Hanušům. Ve vozidle bylo při prohlídce také nalezeno velké množství
zbraní.
Jediný zabitý na místě tak zůstal strážmistr Jirka Hrubý, který se dožil jen třiadvaceti let života a vším co udělal, splnil do posledního písmene policejní přísahu.
Fehim Hanuša dostal za vraždu 25 let vězení, mladší Fatmir 13 let a oba jsou již na svobodě.
