Plzeňská radnice se ostře ohradila proti tvrzením Nadačního fondu Plzeň sobě, který provozuje projekt Depo Moto Art v bývalém trolejbusovém depu v Cukrovarské ulici. Za sporem o výši nájemného se přitom skrývá mnohem zásadnější otázka, kdo přesně městské prostory užívá a kdo z jejich provozu těží. Veřejné rejstříky zároveň ukazují na přímé personální propojení nadačního fondu se společností DEPO MOTO ART s.r.o., jejímž jediným společníkem a jednatelem je Roman Jurečko.
Depo Moto Art patří mezi nejzajímavější nové turistické atrakce v Plzni, návštěvníkům nabízí desítky historických automobilů, motocykly, jízdní kola a také výstavy současného umění, přičemž samotná expozice zabírá více než 2000 metrů čtverečních. Ve sbírce jsou mimo jiné historické vozy Praga ze sbírky Emila Příhody, automobil někdejší filmové hvězdy Lídy Baarové nebo prezidentské a vojenské vozy.
Jenže zatímco návštěvníci řeší především vystavené veterány, mezi městem a provozovateli se rozhořel spor o samotné fungování projektu.
Město Plzeň nyní tvrdí, že Nadační fond Plzeň sobě porušoval podmínky, za kterých získal městský objekt do nájmu. Podle radnice prostory minimálně po část období nevyužíval samotný nadační fond, ale společnost DEPO MOTO ART s.r.o. Ta měla podle města využívat prostor za podmínek, které byly sjednány pro nadační fond a právě tady začíná být příběh podstatně zajímavější.
Stejný člověk stojí za nadací i soukromou firmou
DEPO MOTO ART s.r.o. vznikla už v říjnu 2021, tedy ještě před uzavřením nájemní smlouvy s městem. Ve veřejném obchodním rejstříku je jako její jediný společník se stoprocentním obchodním podílem uveden Roman Jurečko, který je zároveň jejím jednatelem.
Jurečko zároveň působí v Nadačním fondu Plzeň sobě, kde je předsedou správní rady. Ve správní radě působí také Kristýna Nachtmann Švédová a Robert Kaše.
Nejde tedy pouze o volné personální propojení. Stejný člověk stojí v čele nadačního fondu, který má s městem uzavřenou nájemní smlouvu, a zároveň vlastní a řídí společnost DEPO MOTO ART s.r.o., která má podle veřejných údajů provozovat aktivity spojené s muzeem.
Samotná společnost má přitom v předmětu podnikání mimo jiné provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání výstav, veletrhů, přehlídek a obdobných akcí.
Město právě toto propojení nyní používá jako jeden z hlavních argumentů ve sporu o nájemní smlouvu. Podle radnice je problém v tom, že smluvním nájemcem je nadační fond, zatímco prostory a aktivity s nimi spojené měla podle města fakticky využívat také soukromá obchodní společnost.
Roman Jurečko však už dříve tento výklad odmítal. Podle jeho vyjádření pro média společnost pro nadaci pouze zajišťuje servisní služby a bez jejího souhlasu nemůže prostory využívat.
Město přitom s projektem od začátku počítalo
Zajímavé je, že nejde o případ, kdy by město s projektem od počátku bojovalo. Naopak, v roce 2023 poskytl městský obvod Plzeň 3 Nadačnímu fondu Plzeň sobě dotaci ve výši 45 tisíc korun na projekt Depo Moto Art. O rok později pak město v registru smluv zveřejnilo další dotaci, tentokrát ve výši 50 tisíc korun, na projekt nazvaný „Expozice Depo moto art“.
Vedle toho město v říjnu 2023 uzavřelo s Nadačním fondem Plzeň sobě smlouvu týkající se pozemků a staveb v areálu Cukrovarská. Hodnota uvedená v registru smluv činila 1 291 082 korun bez DPH.
Následně se smluvní vztah několikrát měnil. V dubnu 2024 byl uzavřen první dodatek, v červnu 2025 druhý dodatek a v říjnu 2025 třetí dodatek, kterým se prodlužovala doba nájmu. U posledního dodatku registr smluv uvádí hodnotu 628 627 korun bez DPH.
Z dokumentů tak vyplývá, že vztah mezi městem a nadačním fondem nebyl jednorázovou záležitostí, ale několik let se postupně upravoval.
Teď jde o miliony ročně
Největší konflikt ale vypukl kolem nájemného. Podle současného stanoviska města není možné srovnávat požadované nájemné s běžným komerčním nájmem, protože cena byla stanovena znaleckým posudkem pro konkrétní zkolaudovaný účel, kterým je výstavnictví. Radnice proto odmítá tvrzení nadačního fondu, že jde o likvidační komerční nájem.
Podle dřívějšího vyjádření Romana Jurečka měla nadace původně objekt bezplatně vypůjčený a následně platila nájemné odpovídající podmínkám pro neziskové organizace, zhruba 250 korun za metr čtvereční ročně. Jurečko tehdy uvedl, že nadace do rekonstrukce haly investovala více než deset milionů korun.
Podle informací zveřejněných v září pak mělo město požadovat od října komerční nájemné kolem tří milionů korun ročně, což by podle Jurečka provoz muzea ekonomicky neunesl.
Město však nyní tvrdí, že tato argumentace stojí na nesprávném základu. Podle jeho stanoviska nejde o komerční nájem, ale o cenu stanovenou znalcem pro výstavnictví, a nadace navíc nepředložila vlastní odborný posudek, který by tvrzení o likvidační ceně potvrzoval.
Zajímavá je i otázka peněz z provozu
Veřejně dostupné materiály zároveň ukazují, že Depo Moto Art není pouze klasickým bezplatným kulturním projektem.
Samotné muzeum běžně vybírá vstupné 250 korun za dospělého návštěvníka a 200 korun za děti, studenty, seniory a další zvýhodněné skupiny. Na oficiálním webu muzea je nyní uvedeno, že vstup je do 8. října zdarma, běžný ceník však počítá právě s uvedenými částkami.
V minulosti se v prostorách konaly například výstavy českého křišťálu, ledových soch nebo současného umění. Provoz tedy zjevně není omezen pouze na statickou prezentaci historických vozidel.
Právě proto je otázka, kdo je skutečným provozovatelem jednotlivých aktivit, pro město zásadní.
Radnice: Nejde o likvidaci muzea
Město ve svém aktuálním stanovisku zdůrazňuje, že hodnotu sbírky nezpochybňuje. Problém podle něj není v historických automobilech ani v samotné myšlence muzea, ale v dodržování smluvních podmínek.
"Ačkoliv město Plzeň vnímá sbírku vozidel jako hodnotnou, je nepřípustné, aby tolerovalo porušování uzavřené smlouvy ze strany nadace a jejích představitelů,“ uvedla radnice.
Podle města přitom byla možnost dohody stále otevřená. Zlom měl nastat na zářijovém jednání zastupitelstva, kde měla ředitelka Nadačního fondu Plzeň sobě a současně zastupitelka Kristýna Nachtmann Švédová požádat o stažení návrhu týkajícího se nového řešení užívání areálu Cukrovarská. Zastupitelstvo tak podle radnice nemohlo o návrhu rozhodnout.
Co tedy bude dál?
Celý spor tak má několik vrstev. Na jedné straně stojí atraktivní muzeum s rozsáhlou sbírkou historických vozidel, které podle dostupných informací získalo také veřejnou podporu a které je dnes běžně prezentováno jako jedna z plzeňských kulturních a turistických atrakcí.
Na druhé straně jsou smluvní podmínky, nájemné a otázka, zda městský majetek užívá skutečně subjekt, který má s městem uzavřenou smlouvu.
Jisté je zatím jedno. Spor mezi Plzní a Nadačním fondem Plzeň sobě už dávno není jen hádkou o cenu nájmu. Ve hře je městský majetek, několik smluvních dodatků, veřejné dotace a také společnost, jejímž jediným společníkem a jednatelem je stejný člověk, který stojí v čele nadačního fondu.
