Foto

Zelená Hora v sevření smrtihlavů

Nepomucký policista psal sedm let knihu o historii svého kraje

pátek 12. července 13:11 , aktualizace 13:17

Partner článku – ZOXO

     V sobotu 29. června byla v podvečerních hodinách v Městském muzeu a galerii Nepomuk pokřtěna kniha prap. Mgr. Patrika Kellera z obvodního oddělení Nepomuk. Jedná se již o několikátou publikaci tohoto autora.
     Kniha s názvem „Zelená Hora v sevření smrtihlavů“ na 800 stranách podrobně pojednává o historii Nepomucka v období od 1. září 1938 do 31. prosince 1945. Na jejích stranách se čtenáři dozvědí o historii četnických stanic, běžném životě za německé okupace, akcích gestapa či osvobození kraje americkou armádou. Vydání knihy předcházelo sedm let poctivé práce autora v archivech, kronikách a zejména u pamětníků a jejich potomků. 
     Kmotrem knihy byl pplk. Mgr. Radek Galaš z Muzea Policie ČR v Praze a samotný křest provedl policejní kaplan a vedoucí výcviku Útvaru rychlého nasazení mjr. ThDr. Mgr. Jiří Ignác Laňka, Ph.D.

     Exkluzivně pro naše čtenáře přinášíme několik úryvků z knihy: 

Úryvek z kapitoly 13 o umístění útvaru Hitlerovy mládeže v obci Žinkovy:

     Strojnické družstvo Hitlerjugend přišlo do Žinkov na počátku září 1942. Tento časový údaj pochází ze žinkovské školní kroniky psané za války, a lze jej tak považovat za relevantní. Ale v poválečném vyšetřovacím spise ve věci Rudolfa Solfronka se hovoří o přidělení nákladního vozidla jmenovanému za účelem zásobování Hitlerovy mládeže již v květnu 1941. Solfronk zásoboval i útvar v Letinech a je tedy možné, že daný vůz mu byl původně přidělen nejprve za účelem zásobování tamního oddílu. Po příchodu žinkovského útvaru se pak oprávnění rozšířilo. To je nicméně pouhá spekulace.
     Útvar spadal pod okresní vedení v Plzni, v jehož čele stál okresní vedoucí KLV Lagerů Jakub Mertes. Jeho jméno je uváděno v dokumentech v letech 1942 a 1944. Dochovala se nám i jména vedoucích útvaru. V roce 1942 se jednalo o Schrecka z Hannoveru. K roku 1944 je uváděno, že přišel nový velitel Georg Rettig či Rettick. Vedoucí útvaru se během svého pobytu snažili získávat informace o místních občanech. Je otázkou, kdo byl adresátem těchto zpráv. Můžeme však předpokládat, že zprávy končily na služebně SD v Klatovech.
    Samotný útvar byl složen z chlapců a dívek ve věku 6 až 16 let a zabral velkou budovu ozdravovny na břehu žinkovského rybníka. Jejich učitelé a instruktoři byli ubytováni spolu s nimi.
Příchod Němců značně narušil chod místní školy, protože členové Hitlerjugend byli v jejích prostorách vyučováni dopoledne a místní děti musely chodit na výuku až v odpoledních hodinách. Postupně sami instruktoři uznali, že takové komplikované vyučování není únosné a zařídili si svoje učebny přímo v ozdravovně. Místní škola jim za tímto účelem zapůjčila vlastní pomůcky.
     Mládež se chovala drze a místní obyvatele provokativně zdravila německým pozdravem „Heil Hitler“. Během pochodů po okolí procházel oddíl Hitlerovy mládeže mimo jiné přes obec Novotníky. Nedílnou součástí těchto výprav byl zpěv nacistických písní. Mezi mladými Němci a místními obyvateli tak vznikla bariéra a vzájemný odstup.
     Hitlerjugend odešla ze Žinkov nečekaně v noci 20. dubna 1945. Některým z nich se moc nechtělo a ještě místním obyvatelům říkali, že se brzy vrátí, protože jsou Čechy jejich Heimat (domov).

Úryvek z kapitoly 17 o pobytu spojeneckých jednotek na Nepomucku:

     Okupační americká armáda dorazila do Nepomuku dne 9. května s lehkými i těžkými obrněnými vozidly. Vojáci se ubytovali v sokolovně a jejich veliteli byli Morgen Dav III z jednotky TRB 2, Wellam R. Dyera z jednotky Irag B 2 d, Walter Joska, Vendel S. Yonng, Henri Gpnes(?) a James J. Wim od amerického dělostřelectva.
     Mezi vojáky zaujal místní občany řidič cisterny na vodu, černoch Jimmy Yarboro. Pochopitelně se během chvíle stal centrem zájmu místních obyvatel, zejména dětí. Když se řešilo, kde budou vojáci ubytovaní, strhla se o Yarbora doslova vřava. Všichni měli jediné přání – aby Yarboro spal u nich. Největší zájem z dětí měl Ajík Krajzinger, který neustále prosil tatínka: „Tatí, kup mi toho černocha.“ Nakonec chlapec dosáhl svého a Yarboro spal u Krajzingerů.
     Na Yarbora všichni vzpomínali jako na hodného chlapce, stydlivého, který se bál děvčat. Dokonce mu bylo dovoleno hospodařit v Krajzingerových bytě i v jejich nepřítomnosti. Zajímavé bylo, že Yarboro, kamkoliv jel, všude jezdil s cisternou. Ať už na hřiště nebo na koupaliště – a děti pochopitelně s ním. Ty se marně snažily smýt čerň z jeho kůže. Vrcholem jeho „působení“ v Nepomuku byla událost, kdy cisternu převrátil. Jeho kamarádi mu okamžitě běželi na pomoc a Yarboro vylezl zpod auta a řekl: „Auto caput – Jimmy good!“


 


ZOXO

ZOXO – synonymum férového úvěrování. Poskytujeme půjčky od 100.000 Kč se zástavou nemovitosti. Stačí vyplnit nezávaznou online žádost na webu.