Včera těsně před půl dvanáctou dopoledne zazvonil na operačním středisku Plzeňského kraje telefon tísňové linky 112 a jediné, co se z něj ozvalo, bylo „Akátová (a číslo popisné)“, pak už následovalo pouze hrobové ticho.
"Z mapy, která znázornila pouze oblast volání, naši operátoři tísňové linky usoudili, že by se mělo jednat o ulici ve Štěnovicích. Co se na místě děje, ale samozřejmě nevěděli. Operátoři předali tyto neúplné informace jak Zdravotnické záchranné službě, tak Policii ČR, a zároveň na místo události vyslalo jednotky HZS Plzeň Slovany a místního SDH," popsala nám začátek včerejšího dramatického zásahu mluvčí hasičů.
Hasiči v rodinném domě nalezli ženu v kolapsovém stavu vinou ztráty velkého množství krve. Poskytli jí první pomoc na základě pokynů od tísňové linky 155 včetně zaškrcení rány na noze a pečovali o ni, dokud se na místo události nedostavili záchranáři ZZS, ti si paní převzali do své péče a transportovali ji do nemocnice.
"U tohoto případu se opět potvrdilo pravidlo, že nejdůležitější informace, která musí zaznít vždy jako první, je oznámení místa události. Další podrobnosti o tom, co se na místě události děje, jsou sice také podstatné, ale druhořadé," zdůraznila mluvčí hasičů.
Pokud záchranné složky vědí, kam mají dojet, jsou schopné si na místě zásahu poradit s jakoukoliv situací. Problém by nastal, kdyby operátoři tísňové linky věděli, že na druhém konci telefonu někdo bojuje o život, ale nevěděli přesně kde.
Zároveň se ale ukázalo i to, že všechna operační střediska jednotlivých tísňových linek jsou sehraný tým bojují za jediné – za život našich občanů.
Foto: Ilustrační
