Foto

Plzeňáka sebrali v Anglii, prý "pašoval" uprchlíky

Neuvěřitelně smutný příběh plný beznaděje a frustrace z dnešní Evropy

17. srpna 2018 21:45 , aktualizace sobota 18. srpna 15:08


      Zklamaný, naštvaný a smutný, tak by se daly shrnout pocity, s nimiž se Petr Hubacz včera vrátil ze služební cesty. Petr jel jako řidič kamionu do Anglie a nyní se vrátil jako "závadová" osoba, tedy člověk se záznamem, který v brzké době očekává dopis ze zákazem vstupu do Anglie a tučnou pokutou.

     Před dvěma lety jsme psali o jiném člověku, původem také z Plzně, který pracoval v Německu jako hlídač v uprchlickém centru. Ačkoli jsme u tohoto zařízení za ním byli a jeho vyprávění podložili fotografiemi, které sám udělal, článek začaly sdílet různé neziskové a HateFree organizace, a vehementně dokazovat, že jde o hoax. Možná tento osud čeká i tenhle článek, ale lhát Plzeňákům půjde jen velmi těžko. Petra v Plzni totiž znají tisíce lidí, protože je oblíbený hudebník a dokonce pracoval i v čele známého regionálního rádia.

     Vraťme se ale k Petrovi a jeho poslední cestě: "Společnost, pro kterou jezdím jako řidič kamionu, má trasy především do Oxfordu, kam vozíme díly na auta. Jezdím již sedm let, takže mám za sebou doby bojů u Džungle (stanové městečko u Calais s tisíci běženci, kteří se pokoušeli násilím zastavovat kamiony a dostat se do nich). Tenkrát jsme jezdili přes hořící stromy, kameny, házeli po nás pneumatiky a vyhrožovali noži. Tenkrát jsme se bránili jak to šlo, jeden kamion hlídal druhý a tlačil se na něj, aby uprchlíci nemohli vzadu za jízdy naskakovat.

Ztratil jsem ostražitost

    Asi před rokem a půl Francouzi Džungli zlikvidovali a my pomaloučku přestávali být tak ostražití. Myslím, že mě dostali v Lutychu. Tam na jednom obrovském parkovišti vždy stojí desítky kamionů, ze kterých pak většina jede do Anglie. Slyšel jsem, že tam sluníčkáři organizují dopravu uprchlíků, kteří se pak dostávají do kamionů. Vždy si tam návěs zkontroluji, ale teď mi asi uniklo, jak se dovnitř dostali. Oni jsou šikovní, plachtu proříznou ve švu, vlezou dovnitř a pak ji zevnitř zase podlepí a to je pak snadné přehlédnout.

Kontrola u kanálu

     Prostě stalo se, v úterý jsem přijel před kanál, prošel francouzskou kontrolou a jel na anglickou. Ta je velice pečlivá, několika stupňová. Napřed šli se psem, to bylo v pohodě, pak další dvě, které prolezli auto i návěs a zase v pohodě, alespoň vidíte, že fakt nebylo nic vidět. Pak už jsem najel na podmořský vlak a přišla poslední kontrola, ta byla zase se psem, šli kolem mého kamionu a pes najednou začal štěkat a skákat na návěs. Celníci nebo policisté mi řekli, abych odplachtoval a já tam našel čtyři muže, kteří tam byli jako krysy a to nijak nepřeháním. Vyházeli zboží s palet, vůbec jim nevadilo, že ho úplně zničili a udělali si tam hnízda. Několik plastových palet i rozlámali, aby si vytvořili prostor k pohodlnému sezení či ležení.

Místo Pákistánců já

     Pokud čekáte, že osoby, které se vloupaly do mého auta, udělaly tam škody za desítky tisíc a právě nelegálně vnikly na území Spojeného království, byly zatčeny, mýlíte se. Zatčen jsem by já a uprchlíci byli za velice přátelské diskuze odvedeni na svačinu. Věty: "Hello friend, where are you from? Welcome in United Kingdom. Are you hungry?" pak mluví za vše. Mě, který vůbec nic špatného neudělal, byly sebrány klíče od auta a potupně jsem byl kolem mužů, o kterých jsem se právě dozvěděl, že jsou Pákistánci, odveden do cely.
     Po několika hodinách následovaly výslechy, odebrání otisků prstů, focení a čekání na francouzskou policii, která si mě jako zločince musela převzít a eskortovat mě na Francouzskou stranu terminálu. Tady musím uznat, že poté, co se ke mě Angličané chovali hůře než k recidivistovi, Francouzští policisté byli fajn a když viděli, jak jsem zničený, dali mi i kávu a croissant.

Končím, tohle dál nejde

     Co říci závěrem? Končím s ježděním do Anglie, sice mám dvě děti které živím, manželka jako učitelka v mateřince toho domů moc nepřinese, ale buď dostanu do Anglie zákaz vstupu a nebo hůř, až mi zase někdo vleze do auta, už si to tam rovnou odsedím.
     Po tom všem ve mě zůstává obrovský pocit bezmoci, zklamání,
frustrace, ale také vzteku."

Fotky udělal ještě před zatčením sám Petr

V textu zmíněný článek o uprchlících v Dachau:

Jsem dozorce v Dachau

Jsem dozorce v Dachau

20. 12. 2015, 18:47, aktualizace 18. 08. 2018, 00:34

Rozhovor s plzeňákem, střežícím uprchlíky v utečeneckém táboře Dachau v Německu