Tento víkend jsme navštívili jak policisty, tak i vodní záchranáře na Hracholuské přehradě.
Policisté zde kontrolují plavidla, tedy doklady vůdců plavidel, technický stav lodi, samozřejmě stejně jako na vozovce možné ovlivnění alkoholem nebo OPL. Teprve rok je zde povolen provoz motorových člunů, takže zde přibývají nová plavidla a ne všechny posádky znají zákon o vnitrozemské plavbě.
Policisté se samozřejmě také zaměřují na majetkovou trestnou činnost páchanou na plážích a březích vodních ploch.
Zachraňují zadarmo
Na druhém břehu zase sídlí nadšenci z Vodní záchranné služby. Je to skvělá parta dobrovolníků, kteří ve svém volnu bez nároku na mzdu zachraňují životy, ošetřují zraněné nebo hledají ztracené děti.
Záchranáři tu sídlí v malém domečku s několika palandami, malou kuchyňkou a ledničkou. Hned vedle domečku mají malou, ale perfektně vybavenou ošetřovnu a pod přístřeškem čeká na výjezd bílo červená sanitka. O kousek dál se u břehu pohupují dva malé motorové čluny s modrými majáčky.
Hracholusky jsou největší přehrada Plzeňska, jsou obklopeny mnoha rekreačními středisky s plážemi a její další břehy lemují rozeklané skály poseté rekreačními chatami a sruby. V letních měsících se zde rekreují tisíce lidí a o častá zranění zde není nouze.
Záchranáři nás požádali, abychom čtenáře upozornili na riziko, které zde nově hrozí. Jak jsme již uvedli, je zde nově povolen i pohyb motorových člunů a tedy hrozí střet člunu s plavcem.
Tyto nehody mívají často fatální následky. Buď člun udeří plavce do hlavy a ten následkem bezvědomí utone, nebo vrtule tělo ošklivě rozseká a hrozí masivní krvácení, šok a opět utonutí. Hracholusky jsou plné plavců a proto by jak plavci, tak i vůdci člunů měli dbát maximální opatrnosti. Základem je, že plavci plavající do dálky nebo napříč přehrady křižují plavební trasy a měli by mít reflexní doplňky a nebo alespoň na blížící se člun mávat a dát najevo svou přítomnost. Základní pravidlo pak zní, že člun se vždy plavci vyhýbá tak, aby plavec byl na straně blíže ke břehu a člun na vzdálenější.
Zachránili jste Viktorce život – děkuji!
Včera odpoledne nám během přípravy tohoto článku do redakce volala paní a moc prosila, abychom uveřejnili velké poděkování včerejší směně vodní záchranky.
Viktorka je mladá psí slečna Jorkšírského teriéra, tedy pejsek velikosti přerostlého morčete, ale je obrovskou radostí své lidské rodiny.
Paní nám vysvětlila, že byla s Viktorkou v lese, kde jí buď bodl hmyz nebo uštkl had. Reakce se dostavila okamžitě. Pejsek neuvěřitelně otekl a začal se dusit. Každý, kdo má psa asi ví, co paní prožívala, když se zvíře marně snažilo nadechnout a umíralo paní v rukou bez možnosti ho zachránit.
Pak si ale paní vzpomněla, že na kempu Keramika je vodní záchranka a vyrazila tam. Záchranáři byli tímto pacientem překvapeni, ale jak nám sami řekli, kdyby okamžitě nezasáhli, nemělo by zvíře šanci na přežití.
Lidský lékař tedy Viktorku nechal chladit, zajistil částečné zprůchodnění dýchacích cest a volal svému zvířecímu kolegovi, jak mikroskopicky velký kousek léku má odlomit z tablety určené pro osmdesáti kilového člověka nebo kolik kapek odkapat z ampule do stříkačky, když Viktorka váží pouhých kilo a půl.
Nejen že Viktorku zachránili, ale dokonce jeden ze záchranářů, kdy viděl stav paní, zajistil si rychlé vystřídání kolegou, sám nasedl do auta paní a obě dovezl na plzeňskou veterinu, kde již na Viktorku čekala kapačka. „To víte, sanitku by mi na to nepovolili,“smál se mladý záchranář.
„Nedokážu najít slova, kterými bych vyjádřila vděk a úctu kterou k záchranářům po dnešku chovám!“ byla slova, kterými paní své poděkování ukončila.
Poslední foto - záchrana pejska
